Nasazení amerických bombardérů B-52 s jadernými zbraněmi na severu Austrálie pravděpodobně zvýší napětí kolem Číny
Rozšířená základna Královského australského letectva v Severním teritoriu bude mít prostor až pro šest amerických letounů B-52 s jadernými zbraněmi v rámci projektu financovaného USA, který pravděpodobně zvýší napětí s Čínou.
Představitelé Austrálie potvrdili, že plocha pro letadla na základně Tindal, 320 km jihovýchodně od Darwinu, financovaná Spojenými státy, bude schopna pojmout až šest letadel B-52, ale také uvedli, že by mohla pojmout i jiné typy letadel.
Projekt je v současné době ve fázi návrhu s tím, že americké bombardovací letouny navštěvují Austrálii od počátku 80. let a od roku 2005 zde provádějí výcvik. Podrobné plány, o nichž v pondělí poprvé informovala stanice ABC, však naznačují, že nová labouristická vláda uzavřela plány na rozšíření počtu amerických letadel v Austrálii, které byly zahájeny za bývalé koaliční vlády.
Jak uvádí USIF (Americké letecké síly), B-52 je těžký bombardér s dlouhým doletem, který může provádět pozorování oceánů a protilodní operace a může nést jadernou nebo přesně naváděnou konvenční munici, jak uvádí shrnutí americké vlády.
Australský ministr obrany Matt Keogh uvedl, že Austrálie musí zůstat „ostražitá“ uprostřed regionálního napětí, ale nemyslí si, že by plány na rotaci letounů B-52 zvýšily napětí s Čínou. Americká velvyslankyně v Austrálii Caroline Kennedyová se v pondělí vyhnula přímému komentáři k plánům umístění B-52, ale uvedla, že USA jsou odhodlány podporovat „mír a stabilitu v celém regionu“ prostřednictvím diplomacie, dialogu a odstrašení.
The Guardian se obává, že nové podrobnosti projektu pravděpodobně vyvolají reakci čínské vlády. Čínská státní média již dříve citovala domácí analytiky, podle nichž by se Austrálie mohla „v podstatě stát zámořskou bombardovací základnou USA“. Austrálie a Japonsko dlouhodobě vyjádřují obavy z aktivit Číny v Jihočínském a Východočínském moři. Čínský prezident Si Ťin-pching tento měsíc na 20. sjezdu komunistické strany prohlásil, že nikdy nemůže vyloučit použití síly k dosažení „znovusjednocení“ s Tchaj-wanem, samosprávnou demokracií s 24 miliony obyvateli.
Zdroj – The Guardian, USIF