Konec jistoty: Těmto ročníkům hrozí, že na důchod nedosáhnou
Důchodový systém, na který spoléhaly celé generace, nyní prochází řadou výrazných změn. Důvodem je jeho nutné přizpůsobení aktuální situaci – populace stárne a klesající počet pracujících lidí v budoucnu nevystačí na pokrytí důstojných důchodů pro všechny.
Se stále stoupajícím věkem do důchodu pak mají mladší ročníky obavy, že na státní důchod nebudou mít ve stáří vůbec nárok. Řada mladých lidí se tak na něj vůbec nespoléhá a hledá raději jiné způsoby, jak se v penzi zajistit. Je ale situace skutečně tak vážná a v jakém věku budou odcházet nejmladší ročníky do důchodu?
Důchod už pro mnohé není jistotou
Důchodový systém v Česku funguje na principu průběžného financování. To samo o sobě není zásadním problémem, podobný způsob už po celá desetiletí funguje například v Německu. Na rozdíl od Němců se však stále spoléháme pouze na stát a očekáváme od něj dostatečně vysoké příspěvky, které pokryjí veškeré výdaje.
Tento model však není dlouhodobě udržitelný. Na vině je především stárnutí populace. S klesající porodností se rok od roku snižuje počet pracujících lidí a zvyšuje počet osob v důchodovém věku. Ještě před pár lety na jednoho důchodce připadli tři pracující, v roce 2024 už je to pouze 2,5 produktivního člověka na jednoho důchodce a tento klesající trend stále pokračuje.
Dosáhne-li číslo 1,84, nebude náš důchodový systém dostačující a lidé se tak na stáří mohou ocitnout v existenčních potížích. Pokud by nepřišla žádná změna, odhaduje se, že do roku 2050 by na jednoho člověka pobírajícího důchod připadlo pouze 1,5 pracující osoby.
Dalším důvodem, proč se dnešní mladé generace obávají, je stále rostoucí věk odchodu do důchodu. Zatímco naše babičky odcházely do penze již kolem 55. roku, dnes se důchodový věk pohybuje okolo 65 let. Bude-li se tato hranice stále zvyšovat, lidé narození od roku 1985 a výše budou do důchodu odcházet nejdříve v 67 letech.
Tyto obavy trochu polevily s aktuálními kroky, které podniká Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ještě v roce 2021 panovaly obavy, že by se důchodový věk pro lidi narozené po roce 2000 přiblížil i 73 rokům. Dle aktuálních podmínek nemá hranice překročit 67 let. Jak jsme se však v průběhu let přesvědčili, tato čísla se neustále mění s každou novou vládou a mladší ročníky tak necítí žádné jistoty.
Koho se pozdní odchod do důchodu a nízké příspěvky dotýkají nejvíce?
Zatímco některé ročníky mají svůj odchod do důchodu jistý, lidem narozeným po roce 1985 ještě není jasné, kdy a zda vůbec se na státní důchod podívají. V průběhu těchto let totiž může dojít jak k posunu hranice odchodu do důchodu, tak ke změnám podmínek k dosažení státní podpory nebo k jejímu snížení.
Na státní důchod se pak většinou příliš nespoléhají osoby samostatně výdělečně činné. Jejich zálohy na sociální a zdravotní se sice rok od roku zvyšují, stále však nejsou ve většině případů dost vysoké na důstojný důchod. Podobně jsou na tom i zaměstnanci s nízkými příjmy.
Částku, kterou bude člověk v důchodu pobírat, ovlivňují i další faktory. Mezi ty patří například častá nebo dlouhodobá nezaměstnanost, práce “na černo”, dlouhé studium nebo péče o více dětí a s tím spojený pobyt na mateřské a rodičovské dovolené.
Nespoléhejte se na stát, připravte se co nejlépe sami
S přípravou na důchod bychom se mohli inspirovat v již zmíněném Německu. Přestože stát zdejší seniory podporuje velmi dobře, nespoléhají se pouze na něj. Jedním z pilířů jejich systému je totiž spoření na penzi. I my máme tyto možnosti a využívá je stále více zaměstnanců i podnikatelů.
Úplným základem by mělo být doplňkové penzijní spoření. Jde o poměrně výhodný produkt, na který navíc přispívá mnoho zaměstnavatelů, někdy dokonce ve stejné výši, v jaké si přispívá sám zaměstnanec. K tomu má navíc každý majitel tohoto spoření nárok na státní příspěvek, musí si však přispívat alespoň 500 korun měsíčně. Využít se navíc dá i daňových úlev při podání daňového přiznání.
Jako další krok, který je dnes populární u stále většího počtu mladých lidí, jsou investice. Jde o akcie, nemovitosti, dluhopisy a další aktiva, která jsou obvykle združená do podílových fondů – tento produkt zastřešují investiční společnosti a vyřídí ho šikovný bankovní nebo finanční poradce. V dlouhodobém horizontu pak podílové fondy přinášejí opravdu zajímavé zhodnocení. Dnešní třicátníci by si měli do těchto “investic” ukládat ideálně 2 000 korun měsíčně.
Třetí “částí” celkové přípravy na spokojený a důstojný důchod by měla být snaha o pořízení vlastní nemovitosti. Ve větších městech, kde je bydlení podstatně dražší, může jít o nejnáročnější krok. Kompromisem může být pořízení levnější nemovitosti v menším městě, kterou majitel nabídne k pronájmu a osobně ji využije až ve stáří.
Zdroje: cssz.cz, Kurzy.cz, e15.cz
