Knihtisk: Zásadní vynález umožnil jednodušší šíření myšlenek

Ve středověku byla kniha pokladem, na který většina lidí mohla jen tiše hledět z dálky. Pak ale jeden zlatník z německé Mohuče přišel s převratným nápadem, jak slova šířit rychleji a levněji. Knihtisk změnil běh dějin a zpřístupnil vědění, které dřív patřilo jen vyvoleným.

V polovině patnáctého století svět ještě netušil, co se právě rodí. Kdesi v dílně mezi nářadím a kovovými písmenky stál Johannes Gutenberg a pracoval na něčem, co nenápadně, ale nevratně proměnilo celou Evropu. Místo ručního opisování začal skládat texty z pohyblivých liter a lisovat je na papír. Nebylo to kouzlo, ale vynález, který vypadá jednoduše, dokud si neuvědomíme, co všechno díky němu přišlo. Gutenberg nebyl vědec ani filozof, ale umožnil oběma těmto světům růst a mluvit k lidem hlasem, který zněl dál než kdy dřív.

Z knih pro elitu se stalo čtení pro lid

Ještě než přišel knihtisk, byla kniha něco jako rodinný poklad. Měla ji doma jen hrstka nejbohatších lidí, nejčastěji šlechta nebo duchovní. Získat jednu jedinou trvalo dlouhé měsíce, někdy i roky. Každá stránka se ručně opisovala a když už byla hotová, vážila skoro jako cihla. Navíc stála tolik, že by si za ni běžný člověk koupil třeba koně nebo dvě krávy. Byla křehká, vzácná a hlavně nedostupná.

Najednou už nebylo potřeba opisovat každou stránku perem. Knihtisk dokázal vyrobit stejný text znovu a znovu a to za zlomek času. Na začátku šly do tisku hlavně náboženské texty. Byly to časy, kdy se lidé obraceli k víře víc než ke slovům básníků. Jenže když už ten tiskařský lis běžel, byla by škoda ho zastavovat. A tak se pomalu začaly objevovat i učebnice pro studenty, praktické návody pro řemeslníky, sbírky veršů, cestovní mapy a později dokonce i příběhy, které se četly jen tak pro radost, třeba večer u svíčky.

Než skončilo patnácté století, kolovaly po evropských městech i vesnicích miliony výtisků. Kniha přestala být cenností, kterou si člověk prohlížel jen se zatajeným dechem, a stala se něčím, co mohlo patřit i obyčejné domácnosti. Objevovala se ve školách, mezi trhovci, u písařů i u hostinských. A co je možná nejdůležitější, lidé si nad těmi slovy začali klást otázky. Přemýšleli, sdíleli, polemizovali. A tím se změnil celý způsob, jakým vnímali svět kolem sebe.

Reformace by bez knihtisku byla jen tichým nesouhlasem

Největší sílu ukázal knihtisk v době, kdy Martin Luther vystoupil proti církevním praktikám. Jeho teze se šířily rychle a daleko, lidé je četli, diskutovali o nich a začali přemýšlet jinak. Bez tisku by tohle všechno zůstalo jen v jedné vesnici a brzy by utichlo. Takhle se z jedné myšlenky stalo hnutí, které otřáslo celou Evropou.

Lutherovy texty se tiskly ve velkém a dostaly se do rukou běžných lidí. Najednou měli možnost číst názory, které kritizovaly autority. Tištěná Bible v jejich jazyce jim dala šanci poznat víru z vlastní zkušenosti, ne jen z kazatelovy řeči.

Věda se díky tisku nadechla a rozběhla

Stejný vliv měl tisk i na vědu. Vědecké spisy už nebyly zavřené jen v univerzitních knihovnách. Důležité myšlenky se mohly dostat k dalším učencům. Když Koperník popsal pohyb planet, mohl jeho práci číst třeba Kepler nebo Galilei.

Myšlenky začaly cestovat. A věda se díky tomu rozběhla úplně novým tempem. Podle Harvardu se během sta let od vynálezu knihtisku objem vědeckých publikací několikanásobně zvýšil. Právě tehdy se začal stavět základ toho, co dnes považujeme za moderní vědění.

Jedno písmeno, tisíce nových možností

Knihtisk nedal lidem jen možnost číst. Dal jim možnost tvořit, pochybovat, zkoumat a hlavně sdílet. Dříve putovalo poznání pomalu, z generace na generaci. Najednou ale vznikl prostor pro dialog, pro nesouhlas, pro hledání pravdy z více úhlů. Tištěné slovo překročilo zdi univerzit, opustilo kazatelny a začalo žít vlastním životem mezi lidmi.

Šířily se nové nápady, vědění i pochybnosti. A s nimi i odhodlání věci měnit. Bez knihtisku by neexistovaly ani noviny, ani učebnice, ani knihy, jak je známe dnes.

Když jeden vynález promění celý svět

Gutenberg možná nikdy netušil, jak daleko jeho myšlenka dojde. Z původně praktické potřeby vznikla revoluce, která změnila lidské dějiny. Knihtisk nezměnil jen to, jak se šíří texty. Změnil především to, jak lidé myslí, mluví, poznávají a tvoří.

Dodnes neseme jeho odkaz v každé knize, kterou otevřeme. V každém názoru, který si můžeme svobodně vytvořit. A v každé myšlence, která má možnost být slyšena. Stačilo jediné. Dát slovo do pohybu.

Zdroje: Britannica, British Library, Wikipedie