Dokážeme si ještě vážit svobody? A je naše demokracie v ohrožení?
Česko slaví 33 let od pádu totalitního režimu, ale umíme po takové době ocenit, že žijeme v demokratickém státě? A nedochází v důsledku globálních krizí k oklešťování našich svobod?
Politoložka Zora Hesová v rozhovoru pro iRozhlas poukazuje na změnu politického i společenského prostředí, ve kterém se ocitáme. Globálních krize jako pandemie, energetická krize, uprchlická krize, dezinformační válka, nahrávají vzestupu extrémistických a nedemokratických hnutí. Ty se v rozporu s demokratickými principy snaží o kulturní války. V těchto souvislostech klesá důvěra občanů v sílu svobodného a demokratického státu.
Nadřazování se nad ostatní ohrožuje demokracii
Demokracii si ohrožujeme my sami, takzvaně odspoda, kdy lidé tíhnou směrem k antisystémovým hnutím.
„Naštěstí odpadlo ohlížení se na východ a hledání ideologických ekonomických opor tímto směrem…ale roste spíše rozdělenost sociální kvůli inflaci, a to nahrává různým antisystémovým hnutím,“ sděluje politoložka. Podle ní pak lidé opakují fráze a slova, které slyší od představitelů takových frakcí, místo toho, aby si udělali vlastní pragmatický výklad. „Co mě znepokojuje je upírání důstojnosti a respektu vůči jiným lidem,“ říká dále a odkazuje tak na uprchlickou krizi v souvislosti s válkou na Ukrajině. Vysvětluje, že respekt se drolí a společnost má tendenci oddělovat ty, kteří jsou nadřazení a hodnější ochrany.
Kulturní války se nevedou jen u nás. Budiž příkladem maďarský premiér Viktor Orbán, který vede kulturní válku a snaží se tak ovládnout mediální i společenský prostor. A nejsnazší cesta k ovládání je rozdělení společnosti. Ostatně nemusíme chodit daleko za hranice, stačí se podívat na neomarxistické výroky prezidenta ČR Miloše Zemana a jeho snahy rozštěpit společnost na „pražskou kavárnu“ jako póvlu a zbytek. Místo následování hlasů k rozdělení společnosti bychom měli s ostatními jednat jako s sobě rovnými a s respektem.
Nedůvěra v politické špičky
Protože žijeme v době, která je dynamická a zvyšuje se počet norem ovlivňující naše životy i státní instituce musí reagovat pružně a často rychle. Nedávná pandemie covidu ukázala, že ne všechna rozhodnutí naší vlády byla legitimní. Pokud si chtějí instituce zachovat demokratický rámec, musí si dát v budoucnu pozor na iracionální a unáhlená rozhodnutí. Přijde doba, kdy se budou řešit ještě důležitější otázky, než byl Covid. Měly by přibrat k diskusím i další společenské aktéry a společnosti opravdu vysvětlovat svá rozhodnutí. Důsledkem zatím je, že 3/5 společnosti má za to, že jsou demokratické hodnoty ohroženy, jak ukázal výzkum.
S tím souvisí i vulgární a agresivní způsob komunikace našich politických představitelů. Urážení a arogance na parlamentní půdě podrývá autoritu vládních institucí a může vzbudit obavy, že nebudou schopni se dohodnout na vážných problémech. „Potřebujeme autority a veřejné osobnosti, které by se vyjadřovali jinak než ukazováním frustrace…v demokracii je nutné se domluvit,“ dodává Hesová.
Přesto přese všechno si stále demokracie vážíme. Ale je nutné mít na paměti, že se nejedná o věc samozřejmou a je třeba se o ni starat. I 30 let po revoluci si musíme znovu opakovat, jaké jsou hodnoty svobody, demokracie a právního státu a pokud někdo tvrdí, že má na jejich výklad výsostné právo, je to naopak příznak totalitního myšlení a přesvědčení o své výlučnosti a dokonalosti.
Zdroj: Redakce, iRozhlas, výzkum