Česká společnost má své vrstvy: Do které patříte vy a kde končí senioři?

Přidat na Seznam.cz

Každá společnost je, chtě nechtě, vždy rozdělena do několika tříd. Do nich jsou lidé rozřazení podle základních charakteristik. Rozdělení se dočkala i Česká republika. Schválně, zda vás charakteristiky jednotlivých tříd překvapí. 

Česká společnost je rozdělena celkem do šesti tříd. Dvě z nich jsou považovány za vyšší střední třídu, dvě za střední třídu a poslední za třídu strádající. Sociologický model zkoumal nejenom to, kolik peněz lidé v jednotlivých skupinách mají. Zohledněn byl i vztah k okolním lidem či to, jak velkou mají domácnost. 

Vyšší třída má 2 základní skupiny 

Vyšší třída neboli třída elitní je taková, ve které se objevují bohatí lidé. Ti se zpravidla nachází na pracovních pozicích jakými jsou manažeři, podnikatelé a politici. Zkrátka takoví lidé, kteří nemají hluboko do kapsy. Jsou spojeni i s velkým vlivem na lidi kolem sebe a vysokým sociálním statusem. Obvykle se jedná také o ty, kdo jsou absolventi prestižních vysokých škol a vlastní buď spoustu nemovitostí nebo i podniky a firmy. Patří sem i zajištěná střední třída. Složena je z lidí středního věku. 

Jednou z nejzajímavějších skupin obyvatelstva, především díky dynamice, je nastupující kosmopolitní třída. V ní se nacházejí spíše mladší lidé s vysokým kapitálem i sociálními a kulturními možnostmi. Tito jedinci jsou otevřeni novým příležitostem. Mají silné sociální vazby, které jim umožňují získat nový majetek a důležité kontakty. Mimoto mají bohaté kulturní zájmy. Zajímají se o mezinárodní dění, jsou flexibilní a dokážou se rychle přizpůsobit nově vzniklým situacím. 

Rodina s dětmi v obývacím pokoji.
Do vyšších tříd se rodiny s dětmi obvykle nedostanou. Zdroj: Shutterstock

Pro ekonomiku státu je důležitá třetí neboli střední třída 

Třetí, dá se říct že i prostřední třídou, je tradiční střední třída. Zpravidla se jedná o rodiny se stabilním zaměstnáním a průměrným ekonomickým kapitálem. Obvykle tito lidé pracují v oborech jako jsou služby, školství, zdravotnictví či průmysl. Jako takoví jsou důležitou součástí státu, pro který představují ekonomickou stabilitu a jistotu. Tito lidé na první místo zpravidla staví svou rodinu a vzdělání svých dětí. Uznávají spíše konzervativní hodnoty a zajímají se o tradice, které předávají dalším generacím.

4. třída již může mít hlouběji do kapsy, stále ale uspokojí své potřeby

Další skupinou je nižší střední třída. Ta má sice obvykle nižší příjmy, stále se ale jedná o skupinu obyvatelstva, která dokáže z finančního hlediska uspokojit své základní potřeby. Rizikem mohou být nečekané finanční výdaje či krátkodobý výpadek pravidelných příjmů. Tito lidé mají stabilní zaměstnání a jsou stále nad úrovní chudoby. Obvykle jsou součástí této skupiny lidé mající středoškolské vzdělání. 

Starší žena se dvěma psy.
V této skupině se obvykle objevují i senioři. Zdroj: Shutterstock

Poslední dvě skupiny mají nejen finanční problémy 

To v páté, takzvané nízké třídě, se již mohou objevovat velké finanční problémy. Obvykle manuálně pracující lidé často nezvládají zůstat dlouhodobě v jednom zaměstnání. Jejich příjmy bývají nízké, a tak nezřídka sahají k bankovním či jiným půjčkám. Nemyslitelné jsou zde luxusní dovolené a problémem mohou být dlouhodobější zdravotní komplikace. Jakýkoliv finanční výpadek může přinést domácnosti velkou finanční krizi. 

V chudobě a na okraji společnosti žijí lidé ve spodní, tedy 6. vrstvě. Obvykle se jedná o dlouhodobě nezaměstnané, kteří mají jak finanční, tak i sociální problémy. Nemají dostatek finančních prostředků na běžné denní výdaje. Nezřídka jsou v této skupině obyvatelstva lidé nepracující, závislí na různých látkách či ti, kdo jsou sociálně vyloučeni. Součástí těchto skupin je často i vysoká kriminalita. 

Každý si v jednotlivých vrstvách najde své místo 

Dokázali jste se v jedné z šesti skupin najít? Nejvíce lidí se podle provedených sociologických průzkumů v České republice nachází ve 4. vrstvě. Důchodci se mohou řadit do 4., 3. i 5. vrstvy. Zpravidla záleží na jejich předchozím zaměstnání a tedy i výši jejich průměrné mzdy. Ta totiž ovlivňuje výši jejich starobního důchodu. Stejné pravidlo platí i u žen na rodičovské dovolené. 

Zdroje: iRozhlas, Finlord, Edisco