„Česká levice byla vždy prolezlá proruskými šváby,“ uvedl europoslanec Zdechovský. Označil je za ruské kolaboranty, protože nechtějí pomáhat Ukrajině

Přidat na Seznam.cz

Europoslanec Tomáš Zdechovský na svém oficiálním Twitteru zaútočil na českou levici. Nikoho nejmenoval, z kontextu jeho zprávy však lze usoudit, že se terčem jeho ostré kritiky stal bývalý předseda Strany Zelených Matěj Stropnický kvůli jeho výzvě nazvané Mír a spravedlnost.

Výzva o deseti bodech je silně protiválečná a začíná názorem, že ukrajinský konflikt nelze vyřešit zbraněmi. Uznává, že za konflikt může ruská agrese a že obyvatelé Ukrajiny trpí. Tam ale podpora Ukrajiny končí.

„Sankce, které Západ a zejména evropské země na Rusko uvalily, nesplňují očekávání. Ruský postup nezastavily, nezmírnily, a dokonce nijak závratně ani nepoškodily ruskou ekonomiku,“ píše se ve výzvě. Pokračuje to tím, že kvůli sankcím Evropu i Českou republiku drtí inflace. Údajně nejen Češi, ale i ostatní obyvatelé Evropy šetří, aby mohli válčit.

Podpořit mír znamená dát ruce pryč

Vyzývají vládu, aby se soustředila na mír a přestala podporovat válčení. Chtějí, aby došlo k přerušení dodávek zbraní a aby začala mírová jednání. Stručně řečeno, pokud se celé sdělení zjednoduší – chápou, že to Ukrajinci mají těžké, ale Česko strádá taky.

Vláda by tedy měla dát ruce pryč od Ukrajiny, která je v podobné situaci, jako Česko před vypuknutím druhé světové války. Tehdy se také každý rozhodl (o nás bez nás), že výhodnější bude předhodit malou, bezvýznamnou zemičku většímu agresorovi, jak podotýkají někteří diskutéři. A jak to dopadlo…

Ostrý útok europoslance

To se však vůbec nelíbí europoslanci Tomáši Zdechovskému. Obviňuje českou levici z toho, že upřednostňuje vlastní pohodlí před pomocí státu, jehož obyvatelstvo je masakrováno vojsky bezohledného agresora.

Napsal, že se za takové lidi stydí a že pro ně má pouze pohrdání. „Tohle není jejich názor. Jejich postoj je otevřená kolaborace s Ruskem,“ dodává europoslanec.

Pomoc, ale za jakou cenu? Ne každý je ochoten ji zaplatit

Celá věc má však daleko hlubší kořeny. Je to konflikt mezi lidským instinktem pomáhat a živočišným pudem přežití – pomoc Ukrajině je něco samozřejmého, dělá to mnoho civilizovaných zemí a není to jen otázka dobrého pocitu, ale principů, nikdo totiž neví, kdy se dostane do podobné situace, jako Ukrajina v roce 2022 nebo Československo v roce 1939.

Lidé ale zapomínají a tak se v každé zemi vyskytují jedinci i celé frakce, které jsou proti pomoci Ukrajině a argumentují zájmy vlastní země a vlastních občanů. Otázkou je, zda jsou lidé ochotní trochu snížit svou kvalitu života, ušetřit a možná utáhnout opasky, aby pomohli cizincům z válkou sužované země.

Takovou otázku si ale musí každý položit sám, stejně jako si na ni musí odpovědět.

Zdroje: Tomáš Zdechovský, Matěj Stropnický, Mír a spravedlnost, redakce