Ať Ukrajina padne co nejrychleji, přálo si podle Borise Johnsona Německo. To si obvinění nenechalo líbit
Berlín si nechce nechat líbit obvinění od bývalého britského premiéra Borise Johnsona, že si Německo z ekonomických důvodů přálo rychlý pád Ukrajiny ve válce s Ruskem.
Bývalý premiér vyvolal diplomatickou roztržku poté, co prohlásil, že Berlín upřednostňuje rychlé vítězství Vladimira Putina na Ukrajině. Johnson uvedl, že Německo chtělo, aby se Volodymyr Zelenskyj „rychle složil“, místo aby vedl zdlouhavou válku, a to z „nejrůznějších rozumných ekonomických důvodů.“
Johnson má jedinečný vztah k pravdě, zní z Berlína
Německo se na Borise Johnsona za takové obvinění obořilo, informuje The Guardian. Johnson má „jedinečný vztah k pravdě“, prohlásil kancléř Olaf Scholz. „Je to naprostý nesmysl.“
„Víme, že bývalý premiér umí být zábavný a má vždy jedinečný vztah k pravdě,“ řekl mluvčí kancléře Steffen Hebestreit. „Tento případ není výjimkou.“
Hebestreit uvedl, že Berlín se po zahájení invaze Moskvy urychleně rozhodl poslat na Ukrajinu zbraně a dodal, že „fakta hovoří proti tvrzení Johnsona“.
Byl to druhý Mnichov?
„Němci z nejrůznějších rozumných ekonomických důvodů skutečně nechtěli, aby se to… Řeknu vám strašnou věc. Německý názor byl v jedné fázi takový, že pokud by k tomu mělo dojít, což by byla katastrofa, tak by bylo lepší, aby celá věc rychle skončila a Ukrajina se složila.“ řekl při projevu na akci v Lisabonu Johnson dříve CNN.
„To jsem nemohl podpořit. Myslel jsem si, že je to katastrofální pohled na věc, ale chápal jsem, proč si to myslí.“ dodal. Bývalý premiér také uvedl, že Francie popírala vážnost situace „až do poslední chvíle“, kdy ruské síly překročily hranice.
„Tato věc byla obrovským šokem. Viděli jsme, jak se shromažďují ruské taktické skupiny praporů, ale různé země měly velmi odlišné pohledy,“ řekl. „Nepochybujte o tom, že Francouzi to popírali až do poslední chvíle.“
Pokud Jonson mluvil v rozhovoru pro CNN skutečně pravdu, mohla situace na začátku války připomínat svou paralelou Mnichov. Neboli politiku ústupků, kdy západní mocnosti v roce 1939 obětovali jedno „malé území“ (naše pohraničí), aby z toho samy vyvázly s co nejmenšími šrámy. Což se jim později krutě vymstilo.
Ukrajina překvapila
Mnozí pozorovatelé se původně domnívali, že ruská invaze na Ukrajinu bude dokončena během několika týdnů nebo dnů, ale kyjevské síly místo toho odrazily počáteční výpad Moskvy směrem k hlavnímu městu a v poslední době vedou úspěšné protiofenzívy, aby získaly zpět území na východě a jihu země.
Johnson uvedl, že jakmile Rusko v únoru zahájilo invazi, postoj v celé Evropě se rychle změnil.
„Stalo se to, že všichni – Němci, Francouzi, Italové, všichni, Joe Biden – viděli, že prostě není jiná možnost. Protože s tímto člověkem (Putinem) se nedalo vyjednávat. To je klíčový bod,“ uvedl expremiér a dodal, že „EU si od té doby počínala skvěle,“ v opozici vůči Rusku.
Zdroj: The Guardian, CNN