Archeologové odhalili tajemství, které přepisuje dějiny: Nové objevy mění pohled na původ lidí
Lidská evoluce je i ve 21. století stále jedna velká neznámá. Ačkoliv by se mohlo zdát, že už víme vše, s každým novým objevem se ukazuje, že je stále mnoho různých “kapitol” naší minulosti, o kterých jsme doposud neměli ponětí. Díky moderním technologiím a nejnovějším archeologickým nálezům dnes víme, že naše historie je mnohem složitější, než jsme si ještě před pár desítkami let mysleli.
Po celá staletí byla představa o lidské evoluci dost přímočará. Lidé měli za to, že Homo sapiens pochází z Afriky, kde se vyvinul téměř do dnešní podoby, přičemž postupně nahradil všechny ostatní druhy, jako jsou neandrtálci, Australopithecus a další. Dnes ale víme, že tomu tak nebylo a existovalo mnoho různých hominidů, kteří se ani v historii našeho vývoje neobjevovali, byli spíše naši příbuzní a vyhynuli bez dalších potomků jako “slepé větve”.
Jen za posledních deset let jsme objevili hned několik nových druhů a zjistili jsme tak, že v minulosti žilo hned několik linií hominidů, které žily současně vedle sebe. Nebylo to tedy tak, jak jsme si mysleli dříve – že jeden druh zkrátka díky evoluci nahradil jiný. Moderní analýza DNA navíc odhaluje, že tito hominidé se navzájem křížili mezi sebou, což genetickou mapu lidstva ještě více proměňuje.
Mezi nejvýznamnější objevy posledních let patří například objev z Izraele z roku 2021, kdy tamní vědci objevili dosud neznámý druh pračlověka, který mohl být dokonce přímým předchůdcem neandrtálců. Další revoluční nález pochází z Číny. Zde archeologové odhalili nový druh, který pojmenovali Homo juluensis. Tento objev navíc ukázal, že Asie pravděpodobně v naší historii sehrála větší roli, než se původně předpokládalo.
Homo juluensis: Objev, který mění pohled na evoluci
Jedním z nejnovějších důležitých objevů je tedy již zmíněná identifikace druhu Homo juluensis. Tento nový druh hominida objevili nedávno čínští vědci, kteří jej také zařadili a pojmenovali. Díky tomuto objevu se předpokládá, že evoluční historie rodu Homo je ještě mnohem pestřejší, než vědci vůbec předpokládali.
Kostra tohoto druhu totiž nevykazuje znaky typické ani pro neandrtálce, ani pro Homo sapiens. Vědci tak předpokládají, že by mohlo jít o nějakou vývojovou větev hominidů, která se vyvíjela a přežívala na východě Asie až do doby, kdy se zde začali objevovat první Homo sapiens.
V Asii tak mohlo žít mnohem více druhů našich předků, než jsme si mysleli a tento kontinent tak sehrál ve vývoji člověka i větší roli. Vědci se nyní domnívají, že bychom na některých místech mohli objevit ještě další vývojové větve a dozvědět se o své historii zase o něco více. Už teď je totiž zřejmé, že vývoj lidstva byl regionálně mnohem více diverzifikovaný.
Nové genetické analýzy odhalují překvapivé propojení druhů
Pokrok v genetických technologiích a analýze DNA se žene stále kupředu a dnes tak můžeme analyzovat i desítky tisíc let staré fosilie. Tyto analýzy nám tak otevírají další poznatky, přičemž tím nejvýznamnějším je fakt, že jednotliví hominidé se v minulosti křížili mezi sebou, a to poměrně běžně.
Naprosto běžné tak bylo křížení mezi Neandrtálci a Homo sapiens. Ti se střetávali v Evropě a Asii před více než 50 tisíci let. Víme tak, že lidé mimo Afriku mají přibližně 2 procenta neandrtálské DNA. Další druh, takzvaní Denisované, přispěli do dnešního genetického fondu lidí žijících v Oceánii až 4 procenty své DNA.
Toto vše ukazuje, že nelze určit nějakou přímou linii vedoucí od jednoho předka ke druhému. Jde spíše o jakousi komplexní síť, která se navíc liší i dle regionu.
Objev z pouště Kalahari: Přepisuje se i historie kultury
I další důležitý objev pochází z roku 2021. Tentokrát jde o nové nálezy v poušti Kalahari, které ukazují na rituální chování našich předků už před více než 105 tisíci let. Před tímto objevem totiž vědci věřili, že podobné chování se u hominidů začalo objevovat až v pobřežních oblastech Afriky. Podle všeho však byly různé rituály už poměrně dost rozvinuté u skupin ve vnitrozemí.
V poušti Kalahari pak vědci našli sbírku krystalů a zdobené pštrosí skořápky, přičemž tyto věci byly zjevně používány pro nějaký druh ceremoniálů. První předchůdci člověka tedy měli abstraktní myšlení, velkou zručnost a duchovní tradice velmi brzy a je tak možné, že zde byl ještě další předek, u kterého se tyto dovednosti teprve vyvíjely. Zároveň však nález naznačuje, že schopnost symbolického myšlení nevznikla najednou, ale postupně se vyvíjela dokonce v různých částech světa.
Zdroje: Nationalgeographic.cz, iDnes.cz, Novinky.cz, Seznamzpravy.cz
