Vědci zjistili, které místo na Zemi je nejlepší pro přežití globální katastrofy

Nový Zéland, Island, Velká Británie, australský ostrov Tasmánie a Irsko jsou nejvhodnějšími místy k přežití celosvětového kolapsu společnosti. Vyplývá to ze studie publikované na odborném serveru Sustainability.

Vědci z britské univerzity Anglia Ruskin se snažili přijít na to, jaká místa by mohly nezávisle na sobě čelit globálním katastrofám vyvolaným změnami klimatu, pandemií, finančním kolapsům nebo jejich kombinací. Jednotlivé země seřadili podle jejich schopnosti vypěstovat dostatek potravin, chránit hranice před masovou migrací nebo udržet v provozu elektrickou síť a některé výrobní kapacity. Z těchto kritérií vyšly nejlépe ostrovy v mírném podnebném pásmu, které mají zároveň nízkou hustotu zalidnění. Největší potenciál na přečkání globální pohromy má podle výzkumu Nový Zéland, kde žije pět milionů obyvatel a zhruba pětkrát tolik ovcí. Ostrovní stát má dobré vyhlídky na přežití hlavně díky geotermálním a vodním zdrojům energie, bohaté zemědělské půdě a nízké hustotě osídlení.

Překvapila Velká Británie
Studie zároveň upozornila na oblasti, které mají jednotlivé státy zlepšit, pokud chtějí zvýšit svou odolnost vůči katastrofám, uvedl deník The Guardian. „Shodli jsme se na tom, že schopnost ubránit hranice je nezbytná a důležitá je také poloha v mírném podnebném pásmu,“ uvedl vedoucí autor studie Aled Jones, podle kterého začalo být s odstupem času jasné, že na seznam se dostanou hlavně velké ostrovy s vysoce rozvinutými společnostmi. „Byli jsme docela překvapeni tím, jak dobře dopadlo Spojené království. Je hustě obydlené, ve výrobě spoléhá na externí dodavatele, není nejrychlejší ve vývoji obnovitelných technologií a v současnosti vyprodukuje jen 50 procent ze svých potravin. Ale má potenciál odolat otřesům,“ dodal Jones.

Měli jsme štěstí, že se všechno nestalo najednou
„Globální, energeticky náročná a průmyslová civilizace, která charakterizuje moderní éru, představuje anomální situaci, pokud je posuzována proti většině lidských dějin,“ poznamenali vědci. Populační růst, omezené zdroje a ničení životního prostředí, které ji charakterizují, uvedli podle nich celý svět do nebezpečného stavu. Jones připomněl, že svět zažil v posledních letech velké nedostatky potravin, finanční krizi i pandemii. „Měli jsme štěstí, že se všechno nestalo najednou, ale neexistuje žádný důvod, proč by k tomu nemohlo dojít v budoucnu,“ dodal výzkumník. Lidé podle něj musí začít uvažovat o odolnosti v celosvětovém měřítku.