Vedro zabíjí Syřany! Země bude bojovat s nedostatkem vody
Humanitární organizace bijí na poplach. Díky horkým letním teplotám mají oběti prchající z oblasti občanské války těžký život. Pro nás je léto snem. Pro ně je léto prokletí. Utekli z války. Nemohou uniknout horku. V Iráku a Sýrii nyní teplota dosahuje 50 stupňů Celsia. To je přibližně stejné jako v zahradním skleníku.
Stany se již mění na skleníky a pece. Každý, kdo vyzkoušel vlézt do skleníku na zahradě, ví, co to znamená. Aby děti nezkolabovaly, rodiče je polévají vodou z misek. Na chvíli to pomůže. Táboroví lékaři mají v tomto horku spoustu práce. Přibližně 80 % pacientů, především dětí a starších lidí, přichází k lékařům s otravou, průjmem a zvracením, které jsou způsobeny konzumací zkažených potravin a přehřátím organismu. Mnoho rodin žije v táborech již několik let, takže mají ledničky, které však kvůli výpadkům proudu nefungují dostatečně dobře, aby ochránily potraviny před zkažením. Došlo k dramatickému nárůstu počtu osob, které se dostavily na kliniku s komplikacemi způsobenými vysokými teplotami. V některých táborech nejsou žádné kliniky, takže člověk, který utrpí úžeh, si musí najít prostředky a zajistit dopravu k nejbližšímu lékaři. Uvádí ve zprávě UNHCR. (Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky)
Nedávno dostali iráčtí státní zaměstnanci čtyři dny dovolené navíc, aby mohli vlnu veder strávit v bezpečí klimatizovaných domovů. Syrští uprchlíci nemají žádné volno a těch několik větráků, které několik hodin denně ovívají horký vzduch v jejich stanech, jim příliš neuleví. Prach stoupá ve vzduchu a způsobuje kožní onemocnění a ztěžuje dýchání. Bez stálého přístupu k elektřině jsou možnosti pomoci omezeny na poskytování vody a léků pro oběti otrav a bodnutí hmyzem. V táborech není žádná podzemní kanalizace, kontaminovaná voda ze stanů teče přímo na ulici, kde se tvoří hnilobné kaluže, plné nebezpečí. Bez deště se ve stojaté vodě vyskytují nemoci.
Studie UNHCR (Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky) zjistila, že lidé migrující z jiných důvodů než kvůli přírodním katastrofám, často pobývají v tzv. horkých místech změny klimatu a mohou být ohroženi druhotným vysídlením. Na útěku před nebezpečím, kterému byli vystaveni ve svých domovech, se stanou obětí další katastrofy.
Globální horko zhoršuje již tak globální problém: nedostatek vody. Podle analytiků se tato katastrofa v blízké budoucnosti stane zdrojem místních konfliktů a podnětem k dalším rozsáhlým migracím. Podle Institutu světových zdrojů (WRI) je 36 zemí (ze 180 analyzovaných) na světě vystaveno nedostatku vody. Nedostatkem pitné vody jsou nejvíce ohroženy: Antiqua a Barbuda, Barbados, Komory, Kypr, Dominika, Jamajka, Malta, Katar, Svatá Lucie, Svatá Lucie a Grenadiny, San Marino, Singapur, Trinidad a Tobago, Spojené arabské emiráty a Saúdská Sahara. Tyto země obdržely maximální záporné skóre: pět bodů. Čtyřku má 21 zemí. Podle WHO nemá přístup k čisté pitné vodě již jedna miliarda lidí. Analytici předpovídají, že války o vodu začnou kolem roku 2040.
