Tohle byly nejkrásnější ženy 19. století. Kam se hrabou dnešní oplastikované krásky. Posuďte sami
Když se díváme na portréty žen devatenáctého století, vidíme jemné rysy, šibalské pohledy a výraz, který dovedl okouzlit celé sály. Nepotřebovaly retuše, injekce ani zákroky. Jejich krása se rodila z přirozenosti, z charismatu a z toho, jak uměly jedním gestem přitáhnout pozornost. Vedle nich dnešní dokonale upravené tváře působí často spíš prázdně než půvabně.
V devatenáctém století znamenalo být krásná něco docela jiného než dnes. Nešlo o symetrii rysů a bezchybnou pleť, ale o osobitost, eleganci a kouzlo, které žena vyzařovala. Bylo to období velkých plesů, večerních společenských setkání a premiér v divadlech, kdy se v záři svíček stávaly středem pozornosti herečky, zpěvačky a také proslulé kurtizány. Tyto ženy nepoutaly obdiv jen svou krásou, ale i způsobem, jakým se dokázaly chovat, jak mluvily a s jakou lehkostí se pohybovaly mezi tehdejší elitou. Ať už je lidé zbožňovali, nebo jim vyčítali přílišnou odvahu, nikdo je nedokázal vymazat z paměti.
Cora Pearl královna pařížských salónů
Cora Pearl se narodila roku 1836 v Anglii jako Eliza Emma Crouch. Do Paříže se dostala ještě jako mladá dívka a začínala v podmínkách, kdy neměla nic než vlastní odhodlání. V městě, kde se krása a společenský půvab cenily stejně vysoko jako peníze, si dokázala vydobýt místo mezi nejvlivnějšími ženami své doby. Lidé na ni vzpomínali nejen pro její půvab, ale také pro drzý smysl pro humor a odvahu, díky nimž se neztratila ani v nejnáročnější společnosti.
Když se objevila na plese nebo ve společenském sále, všichni zpozorněli. Nebylo to jen kvůli drahým šatům, které si nechávala šít, ale hlavně pro to, jak se dokázala nést a jak přirozeně přitahovala pozornost. Její večírky se staly legendou a ještě roky po nich si lidé vyprávěli historky o jejich atmosféře. Nebyla ženou, která by stála v cizím stínu, uměla prosadit vlastní vůli a svůj půvab proměnila ve vliv i svobodu. Ke konci života se však ocitla v bídě a bez přízně, přesto zůstala v paměti jako nezapomenutelná ikona své doby.
Adah Isaacs Menken hvězda jeviště s ohnivou povahou
Adah Isaacs Menken se narodila v roce 1835 v Louisianě a už jako mladá nechtěla žít klidným životem. Na divadle se rychle prosadila, protože měla odvahu a působila přirozeně a svobodně. Její vystoupení měla jiskru a lidé ji brzy začali vnímat jako ženu, která na scénu přinesla novou energii.
Menken nebyla jen krásná žena, měla v sobě nespoutanou energii, která k ní přitahovala lidi všude, kam přišla. Uměla rozzářit divadelní sál a vyvolat v publiku opravdové vzrušení. Její soukromý život byl stejně divoký jako její kariéra, střídala města, milence i manžele a nikdy se nepodřídila dobovým pravidlům. V tom byla její největší síla. Dokázala, že půvab nemusí být křehký a uhlazený, ale může být spojený s odvahou a schopností strhnout davy.
Jeanne Demarsy múza francouzských impresionistů
Jiný typ krásy ztělesňovala Jeanne Demarsy, francouzská herečka narozená roku 1865. Nebyla provokativní ani bouřlivá, spíš z ní vyzařovala klid a jemná elegance. Často stála modelem pro slavné impresionistické malíře, kteří v její tváři našli ideál tehdejší ženské ladnosti.
Jeanne se nevnucovala hlasitými gesty, okouzlovala svou nenápadností a přirozeným šarmem. Její půvab byl decentní, ale zanechal dojem, na který se nezapomíná. Díky své eleganci se stala symbolem kultivovanosti a vkusu konce devatenáctého století.
Příběhy, které stále inspirují
Ženy devatenáctého století byly krásné jinak než dnešní celebrity. Nespoléhaly na zásahy plastických chirurgů ani na kosmetické procedury. Jejich půvab byl založený na přirozenosti, osobitosti a způsobu, jakým dokázaly oslovit lidi kolem sebe.
Dnešní ideály bývají často stejné a působí spíš jako kopie jednoho vzoru, zatímco Cora Pearl, Adah Menken nebo Jeanne Demarsy byly každá jiná. Připomínají nám, že skutečná krása má hloubku, vychází z příběhu a z charakteru a právě proto dokáže přežít staletí.
Zdroje: Wikipedie, Britannica, The History Of Art
