Vědci otevřeli 3500 let starou hrobku a oněměli úžasem. Objevili záznam, který navždy změnil dějiny matematiky

Když archeologové otevřeli jednu z nejstarších hrobek v Evropě, čekali klasickou výbavu, kterou vídáme v učebnicích. Nějaké nádoby, kus keramiky, možná zbytky šperků. Jenže v hrobce na ostrově Gavrinis ve Francii se odehrálo něco, co nikdo nepředpokládal. Na kamenných deskách byly vyryty podivné symboly a čísla, která se na první pohled zdála nesmyslná. Až po důkladném zkoumání přišel ten šok. Byl to záznam čísla pí.

Kamenné desky jako učebnice

Představte si, že někdo před třemi a půl tisíci lety sedí na louce, kouká na kruh, a začne si psát poznámky do kamene. My si dnes otevřeme Excel a zkoušíme vzorce, oni vzali dláto a tesali rovnice. Výsledkem je nejstarší známý záznam čísla pí, tedy poměru obvodu kruhu k jeho průměru. Desky obsahují řady čar, které při přepočtu odpovídají hodnotě 3,14. Archeologové nejdřív nevěřili vlastním očím. Jeden z nich prý dokonce vykřikl, že by měl okamžitě složit maturitu z matematiky, aby se ujistil, že to vidí správně.

Proč je to tak zásadní

Zní to jako detail, ale jde o obrovský posun v chápání dějin. Donedávna jsme se domnívali, že pí znali až starověcí Řekové. A teď se ukazuje, že na to přišli dávno před nimi obyvatelé Evropy. To je podobné, jako kdybychom zjistili, že babička z vedlejší vesnice objevila internet ještě před Billem Gatesem. Najednou je třeba přepsat kapitoly v učebnicích matematiky a historie. Z Evropy se tak stává místo, kde se zrodila jedna z největších konstant lidstva.

Trocha humoru z vykopávek

Samozřejmě, že novinka vyvolala lavinu vtípků. Na sociálních sítích se okamžitě objevily memy s nápisy Gavrinis je nový matematický Harvard. Jiní tvrdili, že obyvatelé hrobky museli mít v kapse kružítko, jen čekali na papír, který dorazí o pár tisíc let později. A další si představovali starověké studenty, jak se učí číslo pí odříkávat zpaměti. Jen místo třídní tabule měli obrovský kámen, který se těžko gumoval.

Hrobka jako matematická učebna

Podle odborníků mohlo jít o místo, kde se nejen pohřbívalo, ale také učilo. Něco jako kombinace hřbitova a univerzity. Desky prý obsahují i další geometrické tvary, trojúhelníky a spirály, které by mohly být součástí výuky. Kdo ví, možná se tam odehrávaly první matematické zkoušky. A místo známky studenti dostali možnost být vytesáni do kamene. Odborníci také připomínají, že hrobka byla pečlivě orientována podle slunce, což naznačuje znalosti astronomie.

Jak se číslo pí objevuje v našem životě

Ať už v dávných hrobkách, nebo na tabuli v dnešní škole, číslo pí nás provází na každém kroku. Najdeme ho v architektuře, když stavíme mosty nebo kupole, i v moderních technologiích, třeba v algoritmech pro grafiku. Bez pí by se neroztočilo ani obyčejné kolo u bicyklu. A kdo někdy pekl kulatý koláč, ví, že rozdělit ho spravedlivě mezi hladové členy rodiny bez znalosti kruhu je takřka nemožné. Lidé v Gavrinis by měli radost, že jejich kámen pomohl i při nedělním pečení.

Turistická senzace

Samozřejmě se z hrobky okamžitě stalo turistické lákadlo. Lidé se hrnou podívat na kámen, který předběhl dobu o tisíce let. Průvodci už nabízejí speciální prohlídky s názvem Cesta za číslem pí. A místní pekaři chytře využili příležitosti a začali prodávat koláče s průměrem přesně vypočítaným podle starověkých rytin. Pokud se chcete podívat na místo, kde se matematika stala nesmrtelnou, stačí se vypravit do Bretaně a připravit se na pořádnou dávku čísel.

Objev z Gavrinis nám připomíná, že lidé byli vždycky zvědaví a hledali vzory v přírodě. Ať už s křídou, dlátem, nebo teď s myší v ruce, touha pochopit svět kolem nás je věčná. Když si příště budete stěžovat, že počítat s pí je nuda, vzpomeňte si na ty, kdo tohle číslo vyryli do kamene, zatímco my jsme rádi, že máme kalkulačku. Oni to zvládli jen s hlavou a kusem skály.

Zdroj: Cornell university, Wikipedia