Vybavujete si film Vzpoura na lodi Bounty a Mela Gibsona jako spravedlivého prvního důstojníka? Je to lež. Byl to zlý a zkažený člověk. Toho byste potkat nechtěli

Příběh vzpoury na lodi Jeho Veličenstva Bounty patří k nejslavnějším námořním dramatům všech dob. Není divu, že se k němu filmaři stále vracejí. Mnozí z nás si hned vybaví Mela Gibsona jako důstojníka Fletchera Christiana, který se vzepře tyranskému kapitánovi Williamu Blighovi. Jenže skutečnost byla mnohem složitější, než jak ji ukazují filmy.

Osudný den roku 1789

Dne 28. dubna 1789 došlo na palubě HMS Bounty k jedné z nejznámějších vzpour v dějinách námořnictva. Loď se vracela z Tahiti, kde posádka strávila několik měsíců kvůli nakládání sazenic chlebovníku určených pro Karibik. Tahiti bylo pro námořníky doslova rájem – pohodlný život, přátelská komunita a vztahy s místními. Návrat ke tvrdé disciplíně na lodi byl po takové zkušenosti pro mnohé šokem.

Napětí rostlo, až Fletcher Christian spolu s částí posádky poručíka Bligha sesadili. Kapitán byl spolu s věrnými vysazen do malého člunu a dokázal téměř nemožné – urazil přes 3 700 námořních mil, než se dostal na Timor. Tento výkon je dodnes považován za jeden z největších navigačních triumfů v historii.

Hrdina, nebo vzbouřenec?

Christian pocházel z vážené rodiny a byl zkušeným námořníkem, který měl našlápnuto k povýšení. Bligh byl zpočátku jeho mentor a vztah mezi oběma muži byl přátelský. Pobyt na Tahiti ale všechno změnil – Christian se sžil s místními zvyky, našel si partnerku a přivykl klidnějšímu životu. Náhlý návrat k drsné realitě, dlouhá plavba a osobní konflikty s Blighem se nakonec staly jiskrou, která vzpouru zažehla.

Dodnes se vedou spory o to, zda Christian jednal jako hrdina, který chtěl ochránit posádku před krutostí, nebo zda šlo o muže, který prostě nezvládl tlak a dopustil se zrady.

Útěk na konec světa

Po vzpouře se část posádky rozhodla zůstat na Tahiti, zatímco Christian a jeho přívrženci hledali místo, kde by je nikdo nenašel. Nakonec dopluli na odlehlý ostrov Pitcairn. Loď tam rozebrali a zapálili, aby zakryli svou stopu. Jenže život na izolovaném ostrově nebyl žádná idylka – mezi muži propukaly konflikty, které vedly k násilí a krvavým odvetám.

Když v roce 1808 Pitcairn objevila americká loď, přežil z původní skupiny jen John Adams. Ten vyprávěl různorodé, často protichůdné příběhy o posledních dnech Christiana i dalších. I proto dodnes zůstává Christianův osud zahalen tajemstvím.

Kapitán Bligh: despota, nebo jen přísný velitel?

Bligh má v popkultuře pověst sadistického tyrana, který své muže týral. Moderní historici ale ukazují jiný obraz. Bligh byl výjimečný navigátor, žák Jamese Cooka, a ve srovnání s jinými kapitány své doby používal fyzické tresty méně často. Jeho slabinou byla spíše prudká povaha a ostrý jazyk – dokázal posádku urážet a ponižovat, což vztahy na lodi ještě vyhrotilo.

Po návratu do Anglie byl Bligh vojenským soudem očištěn, a dokonce povýšen. Pokud by byl opravdu tyranem, jen těžko by pokračoval v úspěšné kariéře. Přesto mu pověst „zlého kapitána“ zůstala až dodnes.

Jak filmy formovaly náš pohled

Příběh Bounty byl několikrát zfilmován. Nejslavnější verze z roku 1984 nabídla Mela Gibsona jako Christiana a Anthonyho Hopkinse jako Bligha. Film ukazuje Christiana jako idealistu a Bligha jako přísného, ale ne zcela bezcitného velitele. Stejně jako jiné adaptace ale příběh zjednodušuje a zdůrazňuje dramatické momenty na úkor historické přesnosti.

Díky těmto filmům vnímáme Christiana jako charismatického rebela, který se postavil tyranii. Realita byla ovšem složitější. Christian byl člověk, který v extrémní situaci učinil rozhodnutí s tragickými následky.

Proč nás příběh fascinuje dodnes

Vzpoura na Bounty není jen epizoda z dějin námořnictva. Je to příběh o střetu mezi autoritou a svobodou, mezi povinností a osobním přesvědčením. Možná právě proto nás dodnes přitahuje – nutí nás klást si otázku, jak bychom se zachovali na Christianově místě. Poslechli bychom rozkaz, nebo se vzepřeli? A je vzpoura vždycky špatná, pokud je jejím cílem lidská důstojnost?

Zdroj: historyhit.com, library.puc.edu, britannica.com, theguardian.com