Nejšílenější festival světa: 10 000 nahých Japonců se pere o klacky. Toto je mimo chápání Čecha
Pokud si myslíte, že naše májky a hody jsou divné, počkejte, až se dozvíte, co všechno se děje ve světě. V Španělsku si lidé hází rajčaty jako šílení, v Japonsku běhají nazí v zimě a v Anglii honí po kopci kolo sýra. A to není ještě nic proti tomu, co předvádějí v Indii. Připravte se na výlet do světa, kde normalita neexistuje a zábava nemá hranice.
Tomatina ve Španělsku: Největší potravinová bitva na světě
Představte si, že celé město se promění v jedno obří bojiště z rajčat. To je přesně to, co se každý rok děje ve španělské Buñol. Poslední středu v srpnu se sem sjede kolem čtyřiceti tisíc lidí, aby si házeli rajčaty jako malé děti.
Jak to všechno začало? V roce 1945 se pár mladíků pustilo do rvačky během městských slavností. Kolem bylo stání s rajčaty, tak se jimi začali házet. Policie je sice rozehnala, ale příští rok přišli znovu. A pak zase. Postupně se k nim přidávali další a další, až z toho vznikl největší potravinový festival na světě.
Pravidla jsou jednoduchá – házet můžete jen rajčata a musí být rozmáčknutá.Tvrdé rajče totiž může pořádně bolet. Celá bitva trvá jen hodinu, ale za tu dobu se spotřebuje přes sto tun rajčat. Po skončení vypadají všichni, jako by se vykoupali v tomatové omáčce. Město pak vypadá jako místo činu z hororu, ale všichni se smějí.
Hadaka Matsuri v Japonsku: Nazí muži v zimním chladu
Teď se přesuneme do Japonska, kde se každý únor děje něco, co by u nás považovali za úplné šílenství. Tisíce mužů se svléknou jen do roušky kolem boků a běhají v zimě po chrámech. Hadaka Matsuri neboli Festival nahých mužů má už přes tisíc let starou tradici.
Celé to začíná už brzy ráno rituálním očištěním ledovou vodou. Muži se musí omýt a pak běžet k chrámu, kde se snaží dotknout posvátných předmětů. Věří totiž, že jim to přinese štěstí na celý rok. Teplota je často pod nulou, ale oni běhají jako by bylo léto.
Nejslavnější Hadaka Matsuri se koná v Saidaiji Temple v Okayama. Tam se tisíce mužů tlačí v temném chrámu a snaží se chytit dřevěné tyčky, které háže kněz. Kdo tyčku chytne, bude mít celý rok štěstí. Vypadá to jako ragby turnaj, jen všichni jsou skoro nazí. A co je nejšílenější? I když venku mrzne, oni jsou tak rozehřátí adrenalinem, že jim vůbec není zima.
Cheese Rolling v Anglii: Honičky za kolem sýra
V anglickém Gloucestershiru se každý rok děje něco, co vypadá jako naprostá bláznivost. Lidé běží z kopce za kolem sýra rychlostí padesát kilometrů v hodině. Cooper’s Hill Cheese-Rolling má tradici sahající až do středověku a dodnes láká odvážlivce z celého světa.
Pravidla jsou absurdně jednoduchá – někdo shodí z kopce devítikilové kolo sýra a vy za ním běžíte. Kdo ho jako první chytne nebo se k němu dostane nejblíž, vyhrává ten sýr. Zní to jednoduše? Kopec má sklon skoro čtyřicet pět stupňů a je plný děr a hrbolů.
Většina účastníků to nevydrží ani deset metrů a pak už se jen převalují po kopci. Někteří si zlomí ruku, jiní nohu, ale pořád se vrací každý rok. Sýr mezitím letí tak rychle, že by mohl někoho zabít, kdyby ho trefil. Proto ho často nahrazují lehkou napodobeninou, ale účastníci o tom nevědí. Vítěz dostane skutečný sýr až na konci. Je to možná nejnebezpečnější závod na světě, ale taky jeden z nejvtipnějších.
Holi v Indii: Explozí barev proti nudě života
Z Indie přichází festival, který už se rozšířil po celém světě, ale v originále je úplně jiný. Holi neboli Festival barev je oslava jara, lásky a vítězství dobra nad zlem.Lidé si házejí barevnými prášky a polévají se barevnou vodou, až jsou nepoznatelní.
Původně to byla hinduistická tradice spojená s legendou o démonovi Holice. Podle příběhu se démon pokusil upálit věřícího chlapce, ale bohové ho zachránili a démona spálili místo něj. Proto se první večer zapalují ohně a druhý den se slaví barvami.
Co je na tom nejkrásnější? Na jeden den zmizí všechny společenské rozdíly.Chudí házejí barvami na bohaté, mladí na staré, všichni na všechny. Celá země se promění v obří duhové šílenství. Nejlepší je, když se dostanete mezi místní a oni vás kompletně obalí barvami. Pak vypadáte jako živoucí duha a všichni se na vás smějí, ale přátelsky. Po skončení festivalu trvá týdny, než se všechna barva smyje z kůže, ale vzpomínky zůstávají navždycky.
