Příliš kruté, aby to bylo v učebnicích: Odvrácená tvář Křižíka a Edisona, jejich bezcitné a nebezpečné experimenty
Experimenty velkých vynálezců nikdy nebyly jen poklidným bádáním v bezpečné laboratoři. Od prvních pokusů se statickou elektřinou až po žárovky a výboje vysokého napětí – práce Benjamina Franklina, Thomase Edisona nebo Františka Křižíka vyvolávaly obdiv i obavy. Nejednou se lidé báli, že tyto neznámé síly mohou znamenat konec světa.
Elektřina v době, kdy byla záhadou
Když se v 18. a 19. století začalo s prvními elektrickými pokusy, nebyly k dispozici ani bezpečnostní předpisy, ani ochranné pomůcky. Franklin, americký vědec a politik, se proslavil svým odvážným pokusem s drakem. Chtěl jím dokázat, že blesk je elektrický výboj. Dnes by mu takový experiment nikdo nepovolil – riskoval při něm totiž vlastní život. A ukázalo se, že to nebyl strach planý: blesky i jiskry mohly být skutečně smrtelně nebezpečné.
Pro diváky byly Franklinovy pokusy děsivým divadlem. Statická elektřina jim zvedala vlasy, papírky se samy lepily na stůl a kovové předměty se záhadně nabíjely. Není divu, že někteří věřili v blížící se apokalypsu nebo si mysleli, že z laboratoří může vzejít nová ničivá zbraň.
Edisonovy jiskřící laboratoře
Experimenty velkých vynálezců nikdy nebyly jen poklidným bádáním v bezpečné laboratoři. Od prvních pokusů se statickou elektřinou až po žárovky a výboje vysokého napětí – práce Benjamina Franklina, Thomase Edisona nebo Františka Křižíka vyvolávaly obdiv i obavy. Nejednou se lidé báli, že tyto neznámé síly mohou znamenat konec světa.
Elektřina v době, kdy byla záhadou
Když se v 18. a 19. století začalo s prvními elektrickými pokusy, nebyly k dispozici ani bezpečnostní předpisy, ani ochranné pomůcky. Franklin, americký vědec a politik, se proslavil svým odvážným pokusem s drakem. Chtěl jím dokázat, že blesk je elektrický výboj. Dnes by mu takový experiment nikdo nepovolil – riskoval při něm totiž vlastní život. A ukázalo se, že to nebyl strach planý: blesky i jiskry mohly být skutečně smrtelně nebezpečné.
Pro diváky byly Franklinovy pokusy děsivým divadlem. Statická elektřina jim zvedala vlasy, papírky se samy lepily na stůl a kovové předměty se záhadně nabíjely. Není divu, že někteří věřili v blížící se apokalypsu nebo si mysleli, že z laboratoří může vzejít nová ničivá zbraň.
Edisonovy jiskřící laboratoře
Na přelomu 19. a 20. století se do podobně nebezpečných pokusů pouštěl i Thomas Edison. V jeho laboratoři to jiskřilo mezi kabely, akumulátory a kovovými dráty. Edison zkoušel všechno možné – od netradičních materiálů do žárovek po různé chemické roztoky pro baterie. Každý objev měl svou cenu: občas laboratoř shořela, jindy se zařízení porouchalo po elektrickém výboji. Přesto právě díky těmto riskantním zkouškám vznikly vynálezy, které změnily svět.
Křižík a „blesková magie“
Také v českých zemích se ozýval praskot elektřiny. František Křižík, kterému se někdy přezdívalo „český Edison“, proslul experimenty s obloukovými lampami a vysokým napětím. Předváděl je nejen kolegům, ale i veřejnosti. Někdy to však skončilo drobným neštěstím – papíry vzplály, kovové části se rozpálily a jiskry způsobovaly popáleniny.
Jeho výkony fascinovaly i děsily zároveň. Oblouková lampa zářila tak silně a vydávala tak podivné zvuky, že ji přihlížející nazývali „malou apokalypsou“.
Plyny a malé exploze
Strach ale nevzbuzovala jen elektřina. Velký zájem byl i o pokusy s plyny – s vodíkem, oxidem uhličitým nebo amoniakem. Balóny naplněné plynem, plynové lampy nebo chemické reakce, které vyšlehly plamenem, měly ohromující účinek. Lidé, kteří nerozuměli chemii, je často považovali za nebezpečné znamení, někdy dokonce za předzvěst konce světa.
Franklin a jeho současníci občas své pokusy předváděli před publikem, v místnostech plných diváků i novinářů. Každá jiskra nebo plamínek tak působily ještě dramatičtěji, než ve skutečnosti byly.
Strach, který měl důvod
Obavy lidí nebyly zcela neopodstatněné. Elektrický výboj mohl spálit přístroje, popálit experimentátora a v krajním případě i zabít. Plyny zase dokázaly vybuchnout nebo otrávit. Ve chvíli, kdy se podobné pokusy odehrávaly před obecenstvem, které neznalo jejich podstatu, nebylo těžké uvěřit, že jde o cosi nadpřirozeného nebo ďábelského.
Od obav k respektu
Dnes mají laboratoře přísné normy, ochranné brýle i hasicí přístroje. Přesto nám příběhy Franklinových, Edisonových či Křižíkových experimentů připomínají, že poznání je často vykoupeno odvahou a rizikem. Bez těchto riskantních kroků bychom dnes neměli elektřinu, jak ji známe, ani pokroky v chemii či dopravě.
A možná je dobře, že se tehdejší strach proměnil v respekt. I dnes nám totiž jejich odkaz připomíná, že jsou síly, které sice umíme využít, ale nikdy je zcela nezkrotíme.
Zdroj: ebsco.com, bejvavalo.cz, discovermagazine.com, Pinterest
