Jak vzniká šumivé víno: Toto je skutečná důvod, proč jsou bublinky tak drahé
Za každou bublinkou šumivého vína stojí věda, trpělivost a umění vinařů. Kvasinky, cukr a uzavřená láhev se postarají o chemii, která promění obyčejný mošt v nápoj plný elegance. Ať už si někdo dopřeje sklenku noblesního šampaňského, nebo lehkého prosecca, obě vína v sobě nesou vlastní příběh a zvláštní půvab.
Když pak přijde chvíle a láhev se otevře, první dojem vždy patří tichému prasknutí korku a okamžiku, kdy se ve sklenici rozběhnou drobné perly vzhůru. Tento okamžik však není výsledkem náhody. Za bublinkami stojí složitý proces, který začíná na vinici a pokračuje ve sklepě. Každý krok výroby je promyšlený a ovlivňuje chuť i charakter vína.
Tradiční výroba šumivého vína
Výroba začíná už na vinici. Hrozny se sbírají o něco dříve než pro běžná vína, aby si uchovaly vyšší kyselost. Z nich se vyrobí základní víno, které vinař často míchá z různých odrůd a ročníků. Tak vznikne cuvée, základ, na kterém vše stojí.
Do tohoto vína se přidá směs cukru a kvasinek, láhev se uzavře a uloží do sklepa. V temnotě probíhá druhá fermentace, při níž kvasinky přetvářejí cukr na alkohol a oxid uhličitý. Protože plyn nemá kam uniknout, rozpouští se ve víně a zvyšuje tlak. Právě tady se rodí perlivá duše nápoje.
Po skončení fermentace nastává období klidu. Kvasinky odumírají a jejich buňky se začínají rozkládat. Tento proces zvaný autolýza dodává vínu chuťovou hloubku. Objevují se tóny chleba, oříšků nebo jemného másla. Díky tomu získává šumivé víno svou noblesu.
Pak přichází čas zbavit se usazenin. Lahve se postupně otáčejí a naklánějí tak, aby se sediment soustředil v hrdle. Tento postup, nazývaný remuage, se dříve prováděl ručně, dnes ho často nahrazují stroje. Na řadu přichází degoržování. Hrdlo láhve se ochladí, sediment se zmrazí a při otevření tlakem vystřelí ven. Vinař pak doplní láhev směsí vína a cukru, čímž určí výsledný styl. Od velmi suchého brut nature až po sladší varianty, právě tento krok rozhoduje o výsledné podobě vína.
Chemie bublin a kouzlo prosecca
Jedna láhev šumivého vína může obsahovat více než deset litrů oxidu uhličitého. Jakmile se korek uvolní, tlak prudce klesne a plyn začne unikat. Na mikroskopických nerovnostech skla se tvoří bublinky, které stoupají vzhůru a přenášejí aroma i chuť. Díky nim je zážitek z vína intenzivnější a plnější. Jemná pěna na povrchu je stabilizována bílkovinami z kvasinek, které brání rychlému prasknutí bublinek.
Vedle tradiční metody existuje i metoda Charmat. Druhá fermentace v tomto případě neprobíhá v láhvi, ale v tlakových tancích. Tento způsob je typický pro prosecco a dodává mu lehkost a ovocný charakter. Prosecco se stalo symbolem nenucené radosti a Itálie si pečlivě hlídá jeho původ prostřednictvím označení DOC a DOCG. Název prosecco smí nést jen vína z vymezených oblastí v Benátsku a Furlansku, což zaručuje jejich kvalitu a jedinečnost.
Kultura přípitku
Šumivé víno není jen nápojem, ale také kulturním fenoménem. Doprovází zásnuby, svatby, vítězství sportovců i příchod nového roku. Tradice přípitků sahá hluboko do minulosti a bublinky se staly symbolem oslav a radosti. V některých zemích se věří, že šumivé víno přináší štěstí a úspěch, jinde je zase považováno za znak elegance a společenského postavení. Ať už jde o sklenku šampaňského nebo lehké prosecco, vždy má moc proměnit obyčejný okamžik v nezapomenutelný rituál.
Síla ukrytá v bublinách
Výroba šumivého vína je spojení přírody, chemie a lidského umu. Tradiční šampaňské nabízí hloubku a noblesu, prosecco zase lehkost a hravost. Každá bublinka je výsledkem práce kvasinek a péče vinařů, a přestože se jednotlivé metody liší, mají jedno společné. Dokážou vykouzlit atmosféru slavnosti a připomenout, že i v malé perličce se ukrývá síla radosti.
Zdroje: Wikipedie, Smithsonian Magazine, ScienceDirect
