Z čističe zdí se stal hit pro děti, který vydělal miliony. Stoprocentně ho máte doma i vy
Barevné kelímky, typická vůně a nekonečné množství tvarů. Play-Doh je pro mnoho lidí synonymem dětského tvoření. Jenže tahle hmota nezačínala jako hračka. Původně sloužila k něčemu úplně jinému – k čištění špinavých tapet od sazí. Příběh její proměny je ukázkou toho, že náhoda někdy vymyslí víc než celé týmy marketérů.
Z nouze ctnost
V třicátých letech to s firmou Kutol Products nevypadalo dobře. Výrobce čistících prostředků z Cincinnati balancoval na hraně krachu. Tehdy přišel nápad s jednoduchou směsí z mouky, vody a soli, která dokázala odstranit saze z tapet. Zní to banálně, ale zachránilo to firmu. Lidé topili uhlím a špinavé stěny byly každodenní realita.
Jenže časy se měnily. S rozšířením plynového topení se problém sazemi zmizel a výrobek, který firmu vytáhl z bahna, ztratil smysl. Zdálo se, že konec je nevyhnutelný.
Když si s čističem začnou hrát děti
Do hry vstoupila učitelka mateřské školy Kay Zufall. Děti v její třídě se nadšeně hrabaly v čisticí hmotě, válely z ní kuličky a hady, a vůbec je nezajímalo, že původně měla úplně jiný účel. Kay napadlo, že by se hmota mohla začít prodávat jako hračka. Navrhla to rodině McVickerových, a dokonce pomohla i s názvem – Play-Doh.
Byl to jednoduchý nápad, ale fungoval. Kdo někdy viděl děti s modelínou, ví, že je dokáže zabavit na celé hodiny.

Televize udělala zázrak
Rok 1956 se dá označit za oficiální start. McVickerovi založili firmu Rainbow Crafts a začali prodávat Play-Doh nejdřív ve školách a obchodních domech. Nabídka byla skromná – čtyři barvy v kelímcích. Zlom ale přišel, když se modelína objevila v dětských televizních pořadech.
Captain Kangaroo a další oblíbené show začaly hračku ukazovat přímo dětem. A ty ji chtěly mít doma. V době, kdy televize udávala směr, to byla ta nejlepší reklama. Během pár let se Play-Doh stalo hitem, který nešlo přehlédnout.
Od lisů na těstoviny k legendě
V šedesátých letech přišly nové nápady – například plastová „továrna“ Fun Factory, která z hmoty lisovala nejrůznější tvary, od špaget až po vlasy. Sortiment se rozšířil o další barvy a doplňky. Play-Doh se tak z obyčejné hmoty na mačkání proměnil v kreativní svět, kde děti mohly stavět, vařit i kadeřničit.
Značka několikrát změnila majitele – od General Mills přes Kenner až po Hasbro, které ji vlastní dodnes. Každý nový vlastník do ní vnesl trochu jiný přístup, ale základ zůstal stejný: jednoduchá, netoxická hmota, se kterou si děti mohou dělat, co chtějí.
Kult, který voní dětstvím
Play-Doh se stal součástí dětství milionů lidí po celém světě. Prodaly se stovky milionů kelímků a vůně modelíny je dnes tak ikonická, že si ji Hasbro nechalo zaregistrovat jako ochrannou známku.
Někdy se říká, že nejlepší nápady přicházejí, když je nejhůř. Příběh Play-Doh to jen potvrzuje. Z čističe na saze, který už nikdo nepotřeboval, se stala hračka, jež přežila celé generace. A když si dnes dítě otevře kelímek barevné hmoty, jen těžko by hádalo, že jeho oblíbená hračka vznikla díky kouři z uhlí a troše podnikatelského zoufalství.
Zdroj: livenowfox.com, thoughtco.com