Královské svatby, které psaly dějiny: Svazek Marie Antoinetty byl předzvěstí budoucí tragédie

Královské svatby rozhodně nejsou jen o hostinách, krásných šatech a bohatě zdobených dortech, jak si mnozí myslí. Pro krále a královny byla svatba jako válečný tah – jeden pohyb mohl vyhrát celou hru nebo všechno zničit. Marie Antoinetta si vzala francouzského krále a nevědomky si připravila půdu pro vlastní smrt. A nebyla jediná, komu se ano stalo osudným.

Marie Antoinetta: Jak mladá princezna zapříčinila svou zkázu

Dokážete si představit, jaké to je v čtrnácti letech opustit domov navždy? Marie Antoinetta to v roce 1770 musela udělat – rodiče ji poslali do Francie, aby si vzala úplně cizího muže. Neznala ho, nikdy ho neviděla, ale to nikoho nezajímalo.

Bylo to jako obětovat vlastní dítě na oltář politiky. Její matka císařovna Marie Terezie doufala, že dcera svým sňatkem ukončí staletí válek mezi Rakouskem a Francií. Jenže francouzský lid si mladou cizinku nikdy neoblíbil. Od začátku ji vnímali jako vetřelce a sledovali každý její krok. Místo toho, aby se snažila získat si lid, Marie Antoinetta si žila podle svého – móda, hazard, večírky.

Zatímco obyčejní lidé hladověli, ona utrácela za luxus. Francouzi jí to nikdy neodpustili. Během revoluce se její rakouský původ stal smrtelným prokletím. Obvinili ji ze zrady a poslali na gilotinu. Svatba, která měla zachránit dva státy, nakonec zabila nevěstu.

Isabella a Ferdinand: Když láska vybudovala říši

V roce 1469 si dva mladí lidé vzali z lásky i z rozumu. Isabella Kastilská a Ferdinand Aragonský spojili nejen srdce, ale hlavně svá království. A to byla rána, kterou nikdo nečekal.

Jejich manželství ze Španělska udělalo supervelmoc. Společně dokončili válku proti Maurům, vyhnali je z Granady a poslali Kolumba objevovat Ameriku. Nový svět, zlaté poklady, světová nadvláda – všechno začalo jejich ano.

Kuriózní je, že svatba se málem neuskutečnila. Ferdinandův otec byl proti, takže Isabella musela utéct z domu. Vzali se potajmu v malém kostele. Kdo by tušil, že tahle skromná ceremonie změní celý svět.

Kateřina Aragonská: Když manželství rozbilo církev

Kateřina si myslela, že si bere jen anglického krále. Ve skutečnosti si vzala budoucí rozkol křesťanstva. Její svatba s Jindřichem VIII. v roce 1509 začala jako pohádka, ale skončila jako horor.

Jindřich byl ze začátku zamilovaný až po uši. Kateřina byla chytrá, vzdělaná, dokonalá královna. Jenže neporodila syna. A to byl pro krále problém číslo jedna.

Když se Jindřich chtěl rozvést kvůli Anně Boleynové, Kateřina řekla ne. Prostě a jednoduše ne. Tuhle hrdost zaplatila celá Anglie – Jindřich se rozešel s papežem a založil vlastní církev. Jeden tvrdohlavý rozvod rozdělil křesťanstvo navěky.

Marie Stuartovna: Miláček osudu, který skončil na popravišti

Marie Stuartovna měla všechno – krásu, inteligenci a v patnácti letech si vzala muže, který ji skutečně miloval. František, francouzský dauphin, z ní byl úplně paf. Konečně něco jako láska mezi králi.

Když se František stal králem, Marie vládla Francii i Skotsku najednou. Vypadalo to na skvělý start do života. Jenže štěstí jí vydrželo jen rok – František zemřel na hloupou ušní infekci.

Vrátila se domů do Skotska a tam na ni čekaly samé průšvihy. Další manžel záhadně zemřel, protestanti ji nenáviděli, nakonec uprchla k sestřenici Alžbětě. Ta ji nechala sedět ve vězení sedmnáct let a pak ji popravila. Někdy ani láska na trůně nepomůže.

Napoleon a Josefína: Když císař musel volit mezi srdcem a státem

Napoleon si vzal Josefínu z lásky. V roce 1796 to byla dost neobvyklá věc – mocní muži si brali z politiky, ne z citu. Ale Napoleon byl jiný, Josefína ho dostala.

Byla krásná vdova s dvěma dětmi a minulostí plnou skandálů. Napoleon ji miloval tak, že když odjel na válečné tažení, psal jí každý den dopisy plné vášně. Problém byl jen jeden – děti.

Josefína mu nemohla nebo nechtěla porodit syna. Pro císaře, který budoval dynastii, to byla katastrofa. V roce 1810 se těžkým srdcem rozvedl a oženil s rakouskou arcivévodkyní. Politik v něm nakonec přemohl muže.

Viktorie a Albert: Když láska modernizovala monarchii

Královna Viktorie si v roce 1840 vzala prince Alberta a změnila tím britskou monarchii k nepoznání. Albert nebyl jen okrasný manžel – stal se mozkem operace.

Přinesl moderní nápady, vědu, pokrok. Organizoval první světovou výstavu, podporoval železnice a továrny. Viktorie ho milovala tak moc, že když zemřel, oblékla si černou a už ji nikdy nesundala. Čtyřicet let truchlení za manžela.

Jejich děti se provdaly a oženily po celé Evropě. Viktorie se stala babičkou všech králů. Bohužel tato rodinná síť selhala ve chvíli, kdy byla nejvíc potřeba. V první světové válce se bratranci – králové stříleli po sobě v zákopech.

Královské svatby nikdy nebyly jen o lásce. Byly to politické kroky, které mohly vybudovat nebo zničit celé říše.

Zdroje: Wikipedia, Český rozhlas, National Geographic