Historie popcornu v kinech: Původně šlo o trik podniků, jak zajistit vyšší tržby během hospodářské krize

Představte si kino bez popcornu. Zní to zvláštně, ale tahle situace byla ještě před sto lety úplně normální. Majitelé kin dokonce popcorn zakazovali, protože jim kazil jejich sofistikovanou atmosféru. Pak ale přišla hospodářská krize a všechno se změnilo. Majitelé zjistili geniální věc – můžou vydělávat víc na popcornu než na vstupenkách! Během pár let se z nežádoucího rušitele klidu stal skvělý byznys. Dnes už si ani neumíme představit film bez téhle křupavé pochoutky, ale kdyby nebyla hospodářská krize ve 30. letech, možná bychom v kině jedli úplně něco jiného.

Začátky: Když byl popcorn persona non grata

Ve dvacátých letech byl popcorn prostě příliš chudý na elegantní kina. Majitelé chtěli přilákat bohaté lidi, kteří by jim platili vysoké ceny za vstupenky. A bohatí lidé přece nebudou chroustat pouliční jídlo jako nějaký tulák na rohu.

Němé filmy navíc vyžadovaly naprosté ticho – museli jste číst titulky a soustředit se na děj. Každé zachroupání popcornu bylo jako výstřel. Majitelé raději vůbec neprodávali jídlo, nebo alespoň nabízeli bonbóny v papírových obalech.

A pak tu byl ten nepořádek! Zbytky všude po podlaze, lepkavé fleky od másla na sedadlech a vůně… Kina chtěla být chrámem kultury, ne fastfoodovým stánkem. Popcorn prostě nepatřil mezi gentlemany ve fraku a dámy v perlách.

Zvuková revoluce: Když hluk přestal vadit

Koncem dvacátých let přišly zvukové filmy a změnily všechno. Najednou bylo kino plné hudby, dialogů a zvukových efektů. Křupání popcornu mezi všemi těmi zvuky prostě zaniklo.

Taky se změnilo publikum – zvukové filmy přilákaly obyčejné lidi, kteří neměli problém s jídlem v kině. Aristokracie s jejími pravidly slušného chování ustoupila davům, které chtěly především zábavu. A zábava šla ruku v ruce s popcornem.

První odvážlivci začali popcorn prodávat někde kolem roku 1927. Zpočátku opatrně – před kinem nebo v sousedním obchodě. Když viděli, že se popcorn skvěle prodává a nikdo si moc nestěžuje, přestěhovali prodej přímo do foyeru.

Krize: Když popcorn zachraňoval kina před bankrotem

Rok 1929 přinesl hospodářskou krizi. Lidé najednou neměli peníze na vstupenky a kina jedno za druhým krachovala. Majitelé zoufale hledali způsob, jak přežít, a popcorn se ukázal jako jejich spasitel.

Tady byla ta genialita – pytel kukuřice stál pár centů a vydal na stovky porcí. Když jste prodali sáček za pět centů, měli jste zisk přes tisíc procent! Žádný jiný byznys v kině nepřinášel takové peníze. Během nejhorší krize mnoho kin přežilo jen díky popcornu.

Majitelé rychle pochopili, že už neprodávají vstupenky, ale občerstvení s filmy. Tržby z popcornu často přesahovaly příjmy ze vstupenek. Byla to úplně nová ekonomika kina – film jako návnada na prodej jídla.

Technický pokrok: Jak udělat dokonalý popcorn

První stroje byly katastrofa – připálená kukuřice, tvrdé kusy, nepředvídatelná kvalita. Zákazníci si stěžovali a majitelé rychle pochopili, že potřebují lepší technologie, pokud chtějí na popcornu vydělávat.

Průlom přišel se speciálními stroji s kontrolovanou teplotou. Tyto zázraky dokázaly vyrobit dokonalý popcorn – nadýchaný, křupavý, rovnoměrně ochucený. Investice se vrátila během týdnů díky spokojeným zákazníkům, kteří se vraceli pro víc.

Kina také začala experimentovat s příchutěmi – máslo, karamel, sůl, později dokonce sýr. Velikosti se standardizovaly na malé, střední a velké, což umožnilo vytáhnout ze zákazníků ještě víc peněz. Kdo chtěl větší porci, musel si připlatit.

Kulturní fenomén: Když se popcorn stal rituálem

Popcorn se postupně změnil v povinný rituál. Lidé si ho kupovali automaticky při vstupu, i když neměli hlad. Stal se součástí zážitku jako sedadlo nebo projekce – prostě to k tomu patřilo.

Ta vůně! Majitelé zjistili, že správně umístěný stroj na popcorn láká zákazníky už z ulice. Marketing prostřednictvím čichu fungoval dokonale.

Popcorn se taky stal společenským rituálem – páry si předávaly pytlík, rodiny ho sdílely, děti dostávaly svůj vlastní jako odměnu. Přestal být jen jídlem a stal se způsobem, jak se bavit společně.

Dnes: Když občerstvení vydělává víc než filmy

Moderní kina vydělají na občerstvení 80-85% svého zisku. Vstupenky často prodávají se ztrátou nebo minimálním ziskem, zatímco popcorn a nápoje jsou jejich skutečnou zlatou žílou. Tento model se rozšířil po celém světě.

Ceny jsou dnes vysoké – popcorn v kině stojí často víc než celý oběd v restauraci. Lidé sice nadávají, ale pořád ho kupují, protože to prostě k filmu patří. Kina to vědí a nemilosrdně toho využívají.

Dnes máte v kinech desítky variant popcornu – sladký, slaný, karamelový, sýrový, s různými toppingy. Některá prémiová kina nabízejí gourmet verze za ceny, které by naše babičky považovaly za rouhání. Ale lidé ho kupují, protože popcorn už není jídlo – je to zážitek.

Zdroje: Smithsonian Magazine, BBC, Britannica