Bitva u Kappelu (1531): Ve Švýcarsku se střetli katolíci s protestanty

Ve švýcarském Kappelu roku 1531 došlo ke střetu, který netrval dlouho. Přesto jeho následky formovaly náboženskou a politickou podobu země po dlouhá staletí. Bitva, v níž padl reformátor Ulrich Zwingli, se stala symbolem hlubokého rozdělení i hledání rovnováhy.

Může být náboženství důvodem k válce v zemi neutrality?

I když dnes mnozí vnímají Švýcarsko jako model míru, neutrality a společenské stability, v 16. století bylo všechno jinak. Země rozdělená do volného svazku kantonů se ocitla uprostřed náboženského konfliktu, který rozpoltil nejen státní strukturu, ale i rodiny, města a společnost.

Reformace, která odstartovala v Německu pod vedením Martina Luthera, měla silnou odezvu i v alpských oblastech. Ve Švýcarsku se hlavním hlasem protestantského hnutí stal Ulrich Zwingli, kazatel z Curychu. Zatímco severní kantony přijaly nové náboženství, jižní a centrální oblasti zůstávaly věrné katolické víře. Napětí mezi oběma tábory narůstalo – a dialog postupně nahradily výhrůžky, sankce a zbrojení.

K čemu všemu může vést spor o výklad víry? Bitva u Kappelu ukázala, že i v zemi hor a hodin může dojít ke krvavému zúčtování.

Co předcházelo bitvě a proč vyústila právě v roce 1531?

Zpočátku šlo hlavně o teologii – o kázání v mateřském jazyce, o zrušení celibátu, o odstranění odpustků. Jenže náboženství bylo v té době neoddělitelně spjato s mocí, hospodářstvím i mezinárodními vztahy. Protestantské kantony, zejména Curych a Bern, se snažily reformovat své instituce, zatímco katolické kantony si trvaly na svém.

Napětí eskalovalo, když reformované kantony vyhlásily ekonomickou blokádu katolickým oblastem – mimo jiné znemožnily vývoz obilí. To byl nejen ekonomický úder, ale i morální výzva: „Buď se k nám přidáte, nebo budete trpět“. Katolické kantony to ale chápaly jako akt agrese a začaly mobilizovat.

Dne 11. října 1531 se asi 2000 katolických vojáků střetlo s přibližně 1500 muži z Curychu poblíž obce Kappel. Ačkoliv se bitva odehrála na malém poli, její důsledky byly obrovské. Mezi padlými byl i samotný Ulrich Zwingli, který se bitvy účastnil nejen jako duchovní, ale i jako ozbrojený bojovník.

Smrt kazatele s mečem

Smrt Ulricha Zwingliho je jedním z nejtragičtějších momentů reformace ve Švýcarsku. Nezemřel jako mučedník, ale na bojišti, s mečem v ruce a kazatelskou taškou u pasu. Pro mnohé byl jeho pád symbolem selhání násilné náboženské reformy.

Zwingliho smrt neměla být jen koncem jednoho života – měla být varováním pro všechny, kdo by chtěli jít stejnou cestou. Ale právě tento násilný konec dal jeho odkazu nový rozměr. Jeho idey žily dál, především v kalvinismu, který se později rozšířil do celé Evropy.

Mohlo to všechno skončit jinak, kdyby se obě strany dokázaly domluvit? Možná. Ale v náboženských konfliktech v 16. století byla shoda často vzdálenější než vrcholky Alp. A kompromisy se hledaly jen obtížně.

Co následovalo po bitvě?

Bitva u Kappelu byla rychlá, krvavá a rozhodující. Protestantské síly utrpěly porážku, Curych ztratil své dominantní postavení, a vítězní katolíci mohli začít diktovat podmínky. Jenže místo toho došlo k něčemu nečekanému – k jednání. Obě strany si uvědomily, že další válka by znamenala jen další ztráty, a tak vznikl tzv. druhý kappelský mír, který je také znám jako Zweiter Landfrieden nebo Second Peace in Kappel či Second Territorial Peace.

Tento mírový kompromis z 20. listopadu 1531 je klíčovým bodem švýcarských dějin. Zaručil náboženskou autonomii jednotlivým kantonům – tedy princip, že každý kanton si smí sám zvolit své náboženství.

Byl to také počátek toho, co bychom dnes nazvali „nuceným soužitím“. Katolíci a protestanti museli dál žít vedle sebe, přičemž výsledkem bylo napětí, ale také poznávání odlišností a pomalé, nenápadné budování tolerance.

Bohužel druhá bitva u Kappelu bývá v učebnicích často zmiňována jen okrajově. Ale pro švýcarskou identitu má zásadní význam. Ukázala, že ani v zemi s dlouhou historií neutrality není náboženství jen soukromou věcí. Může být politickým nástrojem, záminkou pro mocenský boj, ale také důvodem k hledání společné cesty.

Zdroj: medium.seznam.cz, denik.cz, htf.cuni.cz