Den na Venuši: Planeta se otáčí pomaleji než Země, navíc opačným směrem

Na první pohled se může zdát, že Venuše má se Zemí hodně společného. Jsou si podobné velikostí, složením a obě se pohybují relativně blízko Slunce. Jenže tady podobnost končí. Venuše je totiž extrémně nehostinná a připomíná peklo samotné. Nejenže je na jejím povrchu nesnesitelné horko a tlak, ale planeta se navíc otáčí úplně opačně než většina ostatních ve sluneční soustavě.

Planeta otočená naruby

Venuše nese jméno římské bohyně lásky, ale do romantiky má skutečně daleko. I když je co do velikosti a složení blízká Zemi, podmínky panující na jejím povrchu jsou naprosto extrémní. Věděli jste například, že jeden den na Venuši – tedy doba, za kterou se otočí kolem své osy – trvá přibližně 243 dní? To je víc než její vlastní rok, který trvá 225 pozemských dní. A co víc – Venuše se otáčí opačně než většina planet. Co za tím stojí? A proč to vůbec vědce tak zajímá?

Krásná na pohled, smrtící uvnitř

Z dálky může Venuše působit jako druhá Země. Má podobný průměr, hmotnost i hustotu, a je naší planetě nejblíže. Jenže namísto světa plného vody a života se setkáme s dusivou, rozpálenou krajinou. Průměrná teplota na Venuši se pohybuje kolem 470 °C – a to i přesto, že Merkur je Slunci blíž. Jak je to možné?

Za tímto paradoxem stojí skleníkový efekt. Atmosféra Venuše je z více než 96 % tvořena oxidem uhličitým, který účinně zadržuje teplo přicházející od Slunce. Výsledek? Povrch se doslova peče. A atmosférický tlak? Zhruba 92krát vyšší než na Zemi – podobný jako byste se ponořili víc než kilometr pod hladinu oceánu.

Den téměř delší než rok

Jedním z nejzajímavějších aspektů Venuše je její neobvyklá rotace. Zatímco jeden oběh kolem Slunce trvá 225 pozemských dní, rotace kolem vlastní osy trvá přibližně 243 dní. Jak je možné, že se otočí pomaleji, než oběhne Slunce?

Navíc, když vezmeme v úvahu směr rotace, zjistíme další zvláštnost. Zatímco Země a většina ostatních planet se otáčí proti směru hodinových ručiček, Venuše se otáčí po směru hodinových ručiček. Díky tomu vychází Slunce na Venuši na západě a zapadá na východě.

Proč se Venuše otáčí tak pomalu a obráceně?

Na tuto otázku neexistuje zatím jednoznačná odpověď, ale vědci mají několik teorií:

• Kosmická srážka: Jednou z hypotéz je kosmická srážka, kdy Venuše mohla v minulosti narazit do jiného tělesa, které zásadně změnilo její rotační osu.
• Tření v atmosféře: Hustá atmosféra planety a síly od Slunce mohly postupně zpomalit rotaci a nakonec způsobit její obrácení.
• Chaotický vývoj: Venuše možná nikdy neměla „normální“ rotaci. Její vývoj mohl být natolik odlišný, že retrográdní směr je jen výsledkem specifických počátečních podmínek.

Je tedy Venuše výsledkem planetární nehody nebo spíš důkazem, že vývoj planet může být mnohem rozmanitější?

Měla Venuše kdysi oceány?

Venuše je také nejjasnější přirozený objekt na noční obloze hned po Měsíci, a proto byla už ve starověku známá jako Jitřenka nebo Večernice podle toho, kde se objevovala. A i když je dnes ohnivou planetou, vědci spekulují, že v minulosti mohly být na jejím povrchu oceány, které se však vypařily kvůli extrémnímu skleníkovému efektu. Venuše také nemá žádné měsíce a její magnetické pole je mimořádně slabé, což ji činí zranitelnější vůči slunečnímu záření.

Venuše jako klimatické varování

Co kdyby se Země vydala stejnou cestou jako Venuše? Venuše slouží jako varovný model toho, co může způsobit nekontrolovatelný skleníkový efekt. Zatímco na Zemi CO2 stále roste, Venuše ukazuje, co se může stát, pokud atmosférická rovnováha zkolabuje. Studium této planety je proto klíčové nejen pro astronomii, ale i pro pochopení změn klimatu na Zemi. Může tak pekelná Venuše pomoct zachránit modrou planetu?

Planeta plná paradoxů

Venuše je extrémně horká, dusivá, bouřlivá a zároveň fascinující. Její den trvá déle než její rok, otáčí se obráceně a její atmosféra je tak hustá, že připomíná vysokotlakovou komoru. Přesto je pro lidstvo důležitým varováním i zdrojem poznání. Je možné, že právě planeta, na které by lidé nikdy nemohli žít, může pomoci pochopit, jak přežít na Zemi?

Zdroj: space.com, newspaceeconomy.ca, science.nasa.gov, studie Nature Astronomy