Příběh zmrzliny: Nevynalezl ji jeden člověk, první pokusy o její výrobu sahají až do dávného Egypta

Zmrzlina, jakou si lidé připravovali už v antickém Řecku, se od té dnešní vlastně tolik nelišila. Přesto dodnes nikdo přesně neví, kdy, kde a kdo ji vlastně vynalezl. Do Evropy ji pak ve 13. století přivezl cestovatel Marco Polo.

Zmrzlina přichází nejčastěji na scénu v horkých letních dnech, protože nás dokáže spolehlivě osvěžit. Navíc chutná jak velkým, tak i malým. Jedná se o rozmixovanou a zmrzlou formu všeho možného. Někdo dává přednost ovoci s trochou vody, další strávníci nedají dopustit na smetanový či rostlinný základ s vanilkou, čokoládou nebo ořechy. Málokdo ale ví, jaký má zmrzlina ve skutečnosti příběh.

Vynálezce? Není jen jeden!

Vynález zmrzliny nelze připsat jen jednomu konkrétnímu člověku. Nikdo se proto ještě nikdy neshodl na tom, kdo ji doopravdy vynalezl. Víme ale jistě, že její historie sahá až do starověkého Egypta. Tam si lidé do sněhu a ledu přidávali med a ovoce.

V antickém Řecku si zase připravovali nám známý sorbet z ovoce. Ve starověké Číně si zmrzlinu dělali z ledu, mléka a rýže. V Persii si jako chlazený dezert připravovali tzv. faloodeh, který byl z růžové vody, šafránu a libovolného ovoce. Do Evropy pak byla zmrzlina dovezena cestovatelem Marcem Polem v průběhu 13. století.

Zmrzlinový stroj

Dnes tomuto zmrzlinovému stroji říkáme zmrzlinovač, který je velkým pomocníkem výrobcům zmrzliny z celého světa. Za tímto zmrzlinovým strojem stojí muž Villafranca z Itálie. Ten tento stroj vyrobil již v roce 1550. Dnes z něj v aktualizovaných verzích vycházejí i některé domácí zmrzlinovače, které však pro výrobu této chlazené pochoutky nejsou nezbytně potřeba.

Kornouty

Jelikož tehdejší zmrzlina byla pouze pro vyšší společenské třídy, které si ji dopřávaly spíše občasně, mohly se pro pojídání tohoto dezertu používat talířky a misky. Postupem času se zmrzlina dostala do jídelníčku běžné veřejnosti. Tím se zvýšila i spotřeba talířků a nestačily se umývat. Pokud se tím tedy někdo vůbec zabýval. Proto se muselo najít jiné řešení.

V roce 1904 v americkém městě St. Louis jeden zmrzlinář s mužem, který připravoval vafle, společně vynalezli jedlé kornouty. Kromě toho, že bylo při servírování potřeba méně nádobí, přišla s tím i větší spotřeba zmrzliny. Ruku v ruce s tím šel i větší výnos z prodeje.

Současnost fandí moderním příchutím

S vynálezem zmrzliny přišlo na řadu i různé zkoušení příchutí a vůní, které naši předkové neznali. Ze začátku se využívaly pouze ovocné příchutě, jelikož ovoce bylo snadno k dostání. V rámci konkurenčního boje se ale začaly vyrábět i zmrzliny čokoládové, oříškové nebo vanilkové. V současné době existuje již nespočet různých příchutí, včetně slaných. Existuje například šmoulová, lentilková, kávová, pistáciová nebo čabajková.

Zdroje: Abicko.cz, Stoplusjednicka.cz, Edu.ceskatelevize.cz, Lifee.cz