Tetování: V mnoha světových kulturách má rituální význam
Tetování v minulosti nemělo stejný význam jako dnes. Pro naše předky tetování představovalo symbol krásy či postavení. V různých kulturách mohlo také sloužit jako ochrana před zlými silami nebo třeba k označení zločinců.
Tetování vzniká za použití tetovací jehly, která dostává kapky inkoustu přímo pod vrchní vrstvu kožní tkáně, proto jej také nelze jednoduše odstranit a zůstává po celý život. Zajímavý je však původ slova „tetování“. Máme dohromady tři výklady – první je z tahitského „tatau“, což v překladu znamená „označovat“. Druhý pochází ze samojského „tautau“, což znamená „kreslit“, a nakonec slovo „tatu“ s malajskými kořeny, jemuž dnes rozumíme jako „rána“ nebo „zranění“.
První tetování už v pravěku
Způsoby, jakými se tetování dostalo pod kůži, rozhodně nepatřily k těm nejpříjemnějším. Tkáň byla rozříznuta a do otevřených ran se natíralo například uhlí nebo jiné pigmenty. Jako nejstarší tetování označujeme nepochybně ta, která na sobě měl Ötzi, přezdívaný jako ledovcový muž. Na těle měl přes 60 kreseb na místech postižených nemocí. Z toho můžeme usuzovat, že tetování v té době nejspíš sloužila k léčení.
Starověk a středověk tetování zakázal
S postupem času se tetování začala používat pro označení zločinců jako obdoba k cejchování. Například v Číně i v Japonsku byla společensky odsuzována a ve starověkém Římě je měli otroci a vojáci. V antickém Řecku je nosili především otroci, ale také ženy, aby zvýraznily svou krásu. V Egyptě se jejich význam ještě posunul a tetování symbolizovala společenské postavení, náboženství i léčitelství.
Se středověkem přišlo také rozhodnutí, že tetování spojují člověka s ďáblem, a byla po dlouhá léta v mnoha zemích zcela zakázána.
1. století – tetování jako označení nižších vrstev
Tetovat se nechali často pouze námořníci, nicméně s 19. stoletím se rozšířilo i mezi nižší vrstvy, kupříkladu vězně či prostitutky. Tetování se zalíbila hlavně těm lidem, kteří žili bohémským životem, a stala se tak výrazem vzdoru a rebelie. Díky tomu se objevovala čím dál častěji.
Jak je na tom tetování dnes?
Tetovací salony se začaly hojně rozšiřovat. Spousta výrazných tváří se nechala tetovat a tím značně pomohly tomuto novému trendu probojovat se na výsluní. V současné době jsou tetování již společností přijímána a zároveň se z nich stal další druh umění. Navzdory tomu však mohou stále v některých lidech vyvolávat pocit, že potetovaný člověk pochází z nižších vrstev nebo je spojen například s kriminalitou. I přes jejich narůstající četnost v určitých zaměstnáních podléhají tetování i nadále zákazům či omezení.
Piercing – dříve a dnes
I piercingy si prošly bohatou historií. Používaly se už ve starověku, například v Egyptě, kde si lidé propichovali uši. Tehdy sloužily jako nejen jako ozdoba, ale také symbolizovaly postavení a bohatství. Když se zmíní piercing uší, vybaví se nám Afrika a typické velké kruhy, které rozšiřují ušní lalůčky. Čím větší byly, tím byla daná osoba krásnější anebo také odvážnější. Mezitím v Asii například věřili, že propíchnutý nos napomáhá při dýchání či od bolesti při porodu. Piercing měl dokonce odhánět zlé duchy a chránit před nemocemi.
Do dvacátého století se piercing dostal zpátky do povědomí díky hnutí hippies jako symbol vzdoru. Tuto symboliku později masově podpořil punk, jehož příznivci z řad mladé generace se toužili odlišit od starších konzervativců.
V dnešní době mají piercingy sice občas stále nádech alternativní kultury a okrajové společnosti, avšak lidé je nosí již běžně, například jako součást jejich osobního stylu.
Tetování i piercingy mají vlastně spoustu společného. Dříve byly spojovány s hlubokým náboženstvím, byly součástí rituálů nebo symboliky, zatímco dnes jsou zejména módním doplňkem. Jsou vnímány jako nový druh umění a patří k běžným záležitostem naší společnosti.
Zdroje: Cs.wikipedia.org, Studentify.cz, National Geographic, NIH, Science News
