Viry vs. bakterie: Na viry nefungují antibiotika

Možná se vám to taky stalo. Bolí vás v krku, máte teplotu, cítíte se mizerně a jediné, co chcete, je něco silného, co vás z toho dostane. Něco jako antibiotika. Jenže ouha – lékař vám je nedá a vy se ptáte, proč. Odpověď je jednoduchá: možná nebojujete s tím správným protivníkem.

Bakterie vs. viry: Není to to samé

Na první pohled to může vypadat stejně – horečka, kašel, bolest v krku nebo únava. Ale zatímco příznaky jsou podobné, viník může být úplně jiný. A právě od toho se pak odvíjí i léčba.

Bakterie jsou takové malé soběstačné buňky. Umí přežít samy, rozmnožují se, žijí svým životem. Některé jsou pro nás prospěšné (například ty ve střevech), jiné nám ale můžou pořádně zavařit – třeba způsobit angínu, zápal plic nebo zánět močových cest.

Viry naproti tomu nejsou ani pořádně živé. Sami o sobě nic nezvládnou – neumí se množit, neumí „žít“. Potřebují naši buňku, do které se vetřou, převezmou v ní velení a donutí ji vyrábět další kopie sebe sama. Právě proto jsou tak obtížní – nejsou na ráně, schovávají se uvnitř nás.

Léky, které nefungují na všechno

A tady přichází ten zásadní rozdíl. Antibiotika jsou účinná a fungují jenom na bakterie. Funguje to tak, že napadnou určité součásti bakteriálních buněk – třeba jejich stěnu nebo vnitřní výrobu bílkovin. Ale virus nic z toho nemá. Nemá stěnu. Nemá vlastní výrobu. V podstatě nemá nic, na co by se dalo zacílit.

Takže když máte chřipku, covid, rýmu nebo virózu z nachlazení a vezmete si antibiotika? Je to, jako byste stříleli slepými náboji na neviditelného nepřítele. Možná si uškodíte víc, než kdyby vám nic nedali.

Proč je to problém?

Protože zbytečné užívání antibiotik má důsledky. Nejen že vám nepomohou – ale navíc oslabují vaše tělo (mohou třeba narušit střevní mikroflóru) a hlavně přispívají k tomu, že bakterie se stanou odolnějšími. Vznikají tzv. rezistentní kmeny – bakterie, na které už běžná antibiotika nezabírají. A to už není žádná legrace. Znamená to, že jednou možná nebudeme mít čím léčit zápal plic nebo zánět ledvin.

Jak tedy poznat, co vám vlastně je?

To je ten chyták. Jen podle příznaků to často nejde. Zatímco virové infekce obvykle přijdou rychle, jsou dost úderné, ale často do pár dnů odezní samy, bakteriální se někdy rozjíždějí pomaleji a jsou vytrvalejší – a bez léčby se nezlepší.

Lékaři se často dívají na průběh, délku a intenzitu příznaků. Někdy pomůže test CRP, který ukáže, jestli v těle opravdu zuří bakteriální zánět. Někdy vezmou výtěr nebo udělají krevní test.

Ale ne – ne každá teplota = antibiotika.

Když léky nejsou potřeba

Na virové nemoci jako chřipka, nachlazení, covid nebo běžná „školková viróza“ platí staré známé věci:

• odpočinek,
• hodně tekutin,
• lehká strava,
• klidový režim,
• a případně paralen nebo ibuprofen na teplotu.

Na některé viry existují antivirotika – třeba na chřipku nebo HIV – ale ty se nasazují jen ve specifických případech. Běžnou rýmu vám z těla „nevyženou“.

A co když to fakt potřebuju?

Jasně, někdy jsou antibiotika nepostradatelná. U těžší angíny, zápalu plic, zánětu ledvin nebo jiných vážnějších bakteriálních infekcí. Ale musí to mít důvod – důkaz, že jde o bakterii, ne virus.

Lékaři to ví. Mají zkušenosti, testy, umí odlišit jedno od druhého. A i když máte pocit, že „bez antibiotik se z toho nedostanete“, věřte tomu, že když vám je nedají, dělají to pro vaše dobro.

Zdroj: szu.gov.cz, celostnimedicina.cz, NIH, Nature