Kruhy v obilí: Obvykle nejsou dílem UFO, ale vandalů
Záhadné obrazce v polích obilí fascinují lidstvo už desítky let. Komplexní geometrické útvary, které se objevují přes noc, budí dojem mimozemského původu. Realita je však prozaičtější – převážná většina kruhů vzniká lidskou rukou.
Co stojí za kruhy?
Masový zájem o kruhy přišel v 80. letech 20. století. Doug Bower a Dave Chorley v roce 1991 přiznali, že desítky kruhů v anglické oblasti Wiltshire vytvořili sami pomocí prken a lan. Jejich přiznání ale nevyřešilo všechny případy – některé kruhy vznikaly rychleji, než by dokázali vyrobit. Komplexnost obrazců se navíc postupně zvyšovala.
Lidský původ je nejpravděpodobnější vysvětlení většiny kruhů. Skupiny nadšenců nebo umělců je vytvářejí během nočních akcí. Potřebují jen provaz, prkna a kompas. Jeden kruh lze vytvořit asi za 2–4 hodiny. Mimozemské teorie zůstávají populární, ale bez vědeckých důkazů. Zastánci tvrdí, že rychlost vzniku a komplexnost některých kruhů překračují lidské možnosti. Vojenské experimenty s mikrovlnným zářením nebo plazmou jsou další spekulací. Armády ale takové testy nepřiznávají.
Kruhy v obilí se objevují každoročně po celém světě. Nejvíc jich vzniká v Anglii, Německu a USA. Česká republika hlásí kolem 5 –10 případů ročně. Turistický ruch kolem kruhů však přináší miliony. Wiltshire vydělává na kruzích přes 100 milionů korun ročně. Vznikly specializované turistické prohlídky a prodávají se tam i suvenýry. Sociální sítě navíc urychlují šíření fotografií nových kruhů. Během hodin se snímky dostanou k milionům lidí po celém světě.
České případy: Známé kruhy u nás
Moravskoslezský kraj hlásí nejvíc kruhů v Česku. V roce 2009 se objevil kruh u Ostravy o průměru 50 metrů. Místní média spekulovala o UFO, nakonec se přihlásili studenti. Polabí zaznamenalo několik případů v posledních letech. Kruh u Hradce Králové v roce 2018 měl složitý geometrický vzor. Zemědělci odhadli škodu na 30 000 korun. Jižní Morava má dokonce tradici kruhů v obilí už od 90. let. Nejznámější vznikl u Brna v roce 2015 – měl tvar spirály a přilákal stovky návštěvníků. Policie vyšetřovala poškození majetku. Šumava hlásila kruhy i v odlehlých oblastech. Jejich původ zůstává nejasný kvůli nedostupnosti míst a absenci svědků.
Jak kruhy vznikají?
Základní vybavení tvoří provaz dlouhý 10–15 metrů, prkno široké 60 cm a kompas. Postup začíná vytyčením středu a postupným kreslením kruhů. Noční práce je klíčová kvůli lepšímu utajení. Týmy začínají kolem půlnoci a končí před svítáním. Baterka s červeným filtrem neruší noční vidění. Ohýbání obilí se provádí jemně, aby se stonky nezlomily. Správná technika vytváří dojem přirozeného lehání stébel. Zkušení tvůrci dokážou minimalizovat jejich poškození na minimum. Složité vzory vyžadují předběžný návrh a koordinaci týmu. Družicové snímky pomáhají plánovat rozložení vzhledem k okolní krajině.
Co říkají odborníci?
Botanici zkoumají změny ve struktuře rostlin. Fyzici měří elektromagnetické anomálie. Některé kruhy vykazují zvýšenou radioaktivitu nebo magnetické pole. Původ těchto jevů zůstává nejasný. Geologie odhalila podzemní struktury pod některými kruhy. Vodní žíly nebo staré základy mohou ovlivnit růst obilí a vytvořit přirozené vzory. Meteorologie spojuje některé kruhy s bouřkovou aktivitou. Silné větry nebo elektrické výboje dokážou poškodit obilí v pravidelných útvarech.
Kruhy v obilí zůstávají fascinujícím fenoménem, který má ale často naprosto nudné vysvětlení. Kombinace umění, vědy a mystična z nich ale stále dělá populární cíle. Pro skeptiky jsou to pouhé vandalské činy, pro věřící důkazy o existenci mimozemské civilizace.
Zdroje: Wikipedia, BBC, Britannica
