Václav Laurin: Konstruktér, který spoluzaložil značku Laurin & Klement
Je konec 19. století, v českých zemích to ještě sviští koňmo, kolo je vrchol techniky a auta jsou spíš z říše fantazie. A právě v tomhle světě se rodí příběh, který jednou povede k tomu, že každé druhé auto na českém sídlišti bude mít na kapotě znak Škoda.
Na začátku toho všeho stál Václav Laurin, muž, který měl rád věci vyladěné do posledního šroubku. Narodil se v roce 1865 v malebné vísce Kamení u Pěnčína a už jako malý prý rád rozebíral všechno, co se mu dostalo do ruky. Tedy nejen hračky, ale klidně i hodiny, nářadí nebo kolo sousedova syna. Rodiče sice z jeho kutilství nadšení nebyli, ale bylo jasné, že tenhle kluk to nebude mít k technice daleko.
Od zámečníka k vizionáři
Laurin se vyučil zámečníkem a technice se věnoval naplno. Působil i v Drážďanech, kde se učil od těch nejlepších, a domů se vrátil s hlavou plnou nápadů a rukama připravenýma tvořit.
A pak se potkal s Václavem Klementem, knihkupcem, který se kdysi rozčílil, že mu německá firma odmítla opravit rozbité kolo. Když dva šikovní a naštvaní Češi spojí síly, může z toho být velká věc. A přesně to se stalo.
V roce 1895 vznikla firma Laurin & Klement. Nejprve vyráběli kola značky Slavia, která byla známá tím, že vydržela skoro všechno a když už se náhodou něco porouchalo, kluci z Boleslavi to spravili rychle a poctivě.
A pak přišel motor
Jenže šlapat do pedálů? To se dá, ale proč nezkusit něco víc? Laurin s Klementem brzy přišli na to, že motocykl je krok správným směrem. Jejich stroje se brzy staly populárními nejen doma, ale i v zahraničí. A nezůstalo u nich dlouho.
V roce 1905 přišli s něčím, co tehdy působilo skoro jako kouzlo. Prvním autem vlastní výroby jménem Voiturette A. Malý, šikovný, elegantní, a hlavně za cenu, kterou si nemusel dovolit jen baron. Díky tomu se dostalo auto poprvé do rukou i běžných lidí, nejen vyvolených.
Když do toho vstoupila Škodovka
Značka Laurin & Klement rostla jako z vody. Auta se prodávala, továrna se rozšiřovala a jméno Boleslav se začínalo skloňovat v celém Rakousku-Uhersku. Jenže doba se měnila a konkurence sílila. V roce 1925 tak došlo ke spojení s plzeňskou Škodovkou a vznikla značka, kterou známe dodnes.
Laurin zůstal po spojení technickým ředitelem a svou práci bral pořád vážně. Nebyl to žádný byznysmen v saku, ale pořád spíš muž s nářadím v ruce a zápalem v očích. V továrně ho prý znali všichni a měli k němu respekt. Ne kvůli funkci, ale kvůli tomu, že věděl, o čem mluví.
Odkaz, který jezdí dodnes
Václav Laurin zemřel v roce 1930, ale jeho jméno žije dál. Nejen ve značce, kterou pomohl vybudovat, ale i v duchu, který z jeho příběhu dýchá. Spojit řemeslnou dovednost s vizí budoucnosti, dělat věci poctivě a nebát se jít vlastní cestou.
Dnes si ho můžete připomenout třeba před Škoda Muzeem v Mladé Boleslavi, kde stojí jeho socha vedle sochy Václava Klementa. Dívají se spolu dopředu – možná na nový model škodovky, možná na další generaci vynálezců, co ještě netuší, že jednou změní svět.
Zdroj: ČVUT, Wikipedia, Reflex
