Enron: Firma v roce 2001 zkrachovala kvůli masivnímu účetnímu podvodu
Je začátek 21. století. Amerika žije v euforii z technologií a na Wall Streetu září jedna hvězda jasněji než ostatní – Enron. Firma, která měla být vzorem inovace, pokroku a moderního kapitalismu. Jenže byla to také jedna z největších lží v dějinách byznysu. A když pravda praskla, padlo všechno: akcie, důvěra i zákony.
Když bylo všechno až podezřele dokonalé
Enron vznikl v roce 1985 jako „obyčejná“ plynárenská firma. Ale než bys řekl Nasdaq, stal se z ní energetický gigant, který obchodoval s elektřinou, plynem, vodou a dokonce i s internetovým připojením. Papírově rostl jako z vody. Tržby přesáhly 100 miliard dolarů, akcie letěly ke stovce a manažeři si připíjeli šampaňským.
Zvenku to vypadalo, že Enron objevil kouzelný recept na úspěch. Jenže místo receptu měl jen hezký obal a spoustu triků v účetních knihách.
Účetnictví? Spíš kouzelnictví
Enron si vymyslel systém, jak z běžných obchodů udělat zázračné zisky. Používal metodu „mark-to-market“, což v překladu znamená: počítej si zisk, který možná přijde za pár let, už teď – a tvář se, že je to hotovo.
Aby toho nebylo málo, zakládal si účelové firmy (tzv. SPE), do kterých schovával dluhy, aby na první pohled vypadal jako bezchybný podnik. Zvenku lesk, uvnitř finanční černá díra.
A všichni kolem – investoři, analytici, dokonce i auditoři – tleskali. Enron byl miláček Wall Streetu.
A pak to bouchlo
V roce 2001 se začaly objevovat první trhliny. Média začala pokládat nepříjemné otázky. A pak to šlo ráz na ráz. Enron přiznal „drobnou chybu“ ve svých účtech. Pak přišla další. A nakonec se ukázalo, že firma prakticky celá stojí na papírových číslech, která neodpovídala realitě.
Ještě v létě 2001 stála jedna akcie Enronu přes 90 dolarů. V prosinci téhož roku měla hodnotu méně než 1 dolar.
Druhého prosince 2001 firma vyhlásila bankrot. Tehdy to byl největší firemní krach v historii USA.
Sbohem, důvěro
Spolu s firmou padla i auditorská společnost Arthur Andersen, která měla na účetnictví Enronu dohlížet. Místo toho důkazy ničila. Doslova – drtička papíru jela na plné obrátky.
Zaměstnanci přišli o práci i důchody, protože mnozí měli úspory v akciích Enronu. Investoři zuřili. A americká veřejnost začala tušit, že na vrchol firmy se dá dostat i s velmi pokřiveným zrcadlem.
Když padá důvěra, přichází zákon
Enron byl tak velký průšvih, že po něm přišel zákon. Sarbanes-Oxley Act z roku 2002 zpřísnil pravidla pro účetnictví, audit i odpovědnost manažerů. Od té doby už vedení firmy nemůže jen tak říct: „O účty se starali jiní.“
Zákon přinesl například:
- povinnost osobní odpovědnosti šéfů za účetní výkazy,
- zákaz auditorům radit firmám, které auditují,
- a vznik nezávislého dohledového úřadu PCAOB.
A co si z toho vzít?
Enron byl připomínkou, že někdy nejde o to, co je napsané na papíře, ale co za tím doopravdy je. Můžeš mít krásné grafy, výborný marketing a uznání trhů, a přesto všechno postavit na písku.
Ukázal také, jak důležité je, aby existovala důvěra, kontrola a zdravý rozum. Ne každý
Enron už dávno neexistuje, ale jeho příběh se dál vyučuje na univerzitách i v byznysových kruzích. A právem.
Zdroj: Investopedia, Brittanica, Time
