Tajemná Enigma: Rozluštění kódu bylo klíčové pro průběh a konec světové války
Během druhé světové války byl šifrovací stroj Enigma jedním z nejlépe střežených tajemství nacistického Německa. Její rozluštění znamenalo zásadní zlom v konfliktu, přispělo k rychlejšímu ukončení války a zachránilo tisíce životů.
Za vyvinutím stroje stál německý elektromechanik
Ve dvacátých letech 20. století vyvinul německý elektromechanik Arthur Scherbius zařízení Enigma. Přístroj, který se podobal psacímu stroji, byl určen k šifrování a dešifrování textů. Podobně jako psací stroj, i toto zařízení disponovalo klasickou klávesnicí a deskou, na které se rozsvěcela jednotlivá písmena. Za deskou se nacházely rotory, které se po každém stisku písmene otočily. To vedlo k tomu, že stroj napsal odlišné písmeno. K záludnosti přispěl také fakt, že na klávesnici bylo možné prohazovat písmena.
Enigma v rukou Němců
Před začátkem války propadla Enigma do rukou německé armády, která se rozhodla mechanismus šifrování zdokonalit. Aby armáda zvýšila zabezpečení tajných zpráv, každá jednotka využívala jiný systém. Spojenci se však díky zaměstnanci německého ministerstva obrany o způsobu šifrování a zařízení dozvěděli. Hans-Thilo Schmidt prodal Francouzům tuto informaci za úplatek, za který si mohl vydržovat své milenky.
Záhadě přišel na kloub Alan Turing
Alan Turing byl matematik, který se narodil v roce 1912 v Londýně a studoval na univerzitách v Cambridge a Princetonu. Ještě před vypuknutím druhé světové války pracoval na částečný úvazek pro britskou vládní školu kódů a šifer. V roce 1939 nastoupil Turing na plný úvazek do Bletchley Parku v hrabství Buckinghamshire, kde se prováděly přísně tajné práce na rozluštění vojenských kódů používaných Německem a jeho spojenci.
Hlavní náplní Turingovy práce v Bletchley bylo prolomení kódu Enigma. Přestože polští matematici přišli na to, jak číst zprávy Enigmy, a podělili se o tyto informace s Brity, Němci po vypuknutí války zvýšili její bezpečnost tím, že denně měnili šifrovací systém. To ještě více ztížilo úkol porozumět šifře.
Zařízení jménem Bomba
Matematik spolu se svým kolegou Gordonem Welchmanem vynalezl stroj známý jako Bomba. Tento přístroj pomohl výrazně zkrátit práci luštitelů kódů. Od poloviny roku 1940 se v Bletchley četly signály německého letectva a informace z nich získané pomáhaly válečnému úsilí. O dva roky později odcestoval Turing do Spojených států. Zde pomohl americké vojenské rozvědce při používání strojů Bomba a podělil se o své znalosti Enigmy.
V březnu 1943 se Turing vrátil do Bletchley, kde pokračoval v práci na kryptoanalýze. Později za války vyvinul zařízení pro šifrování řeči, které pojmenoval „Delilah“.
Prolomení nacistických šifer urychlilo konec války
V roce 1944 nacistické jednotky začaly o nedotknutelnosti Enigmy pochybovat, a tak se rozhodli nastavení zkomplikovat. To ale Brity v dešifrování nezastavilo. Naopak přišli záhadě na kloub neuvěřitelně rychle a díky tomu se mohli spojenci 6. června 1944 vylodit v Normandii. Toto datum je považováno za milník, neboť představuje začátek konce druhé světové války.
Dešifrování německé komunikace přispělo k definitivní porážce nacistického Německa, konci války, a především také zachránilo tisíce životů. Odborníci se shodují na tom, že pokud by kód nebyl prolomen, válka mohla trvat až další tři roky a zemřít mohlo dalších 21 milionů lidí.
Po skončení konfliktu Turing pracoval ve výzkumu šifrování a zveřejnil návrh stroje ACE. Matematik byl v roce 1952 zatčen za homosexualitu a aby se vyhnul trestu odnětí svobody, souhlasil s chemickou kastrací. V roce 1954 byl nalezen mrtvý. Jednalo se o otravu kyanidem draselným, kterým bylo napuštěno jablko. Vyšetřování rozhodlo, že šlo o sebevraždu.
Teprve v roce 2009 se dočkal Turing omluvy od britského premiéra Gordona Browna, 24. prosince 2013 udělila královna Alžběta II. Alanu Turingovi královskou posmrtnou milost a v roce 2014 byl podle života matematika také natočen film Kód Enigmy.
Zdroj: iwm.org, cia.gov, 100+1
