České pivo je oblíbené nejen díky dlouhé historii, ale také díky kvalitnímu chmelu

České pivo není jen lahodný zlatavý mok, ale také kulturní fenomén a součást národní identity. Náš národ je tak právem hrdý na svou pivní historii. České pivo je navíc tak oblíbené, že se těší velké popularitě i v zahraničí. Za jeho úspěchem nestojí jen staleté receptury, ale především špičkový chmel, který pivu dodává jeho charakteristickou chuť i vůni.

Kořeny piva sahají opravdu hluboko

Předpokládá se, že příběh chutného zlatavého moku se začal psát před více než 10 000 lety ve starověkém Sumeru. Historické prameny také dokazují, že nejstarší známá civilizace měla svou bohyni piva zvanou Ninkasi. Pivo se navíc objevuje také na starých malbách a zmiňují se o něm básně a mýty staré Mezopotámie.

Pivo se nesmírné popularitě těšilo také ve starověkém Egyptě. Věhlas moku byl natolik velký, že královna Kleopatra zavedla daň z piva. Dle historických záznamů jí tento krok lid vyčítal víc než války s Římem.

V území dnešní České republiky vařili pivo Keltové. Nadační listina krále Vratislava II. z roku 1088 je nejstarším písemným dokladem o výrobě piva na našem území. Tato listina také přidělovala kanovníkům desátek z chmele. Pivo se v raném středověku nevařilo jen v klášterech, ale směli jej vařit také měšťané. V tomto období vzniklo také mílové právo, které zakazovalo od okruhu deseti kilometrů dovážet do měst cizí pivo. Toto právo mělo lid chránit před konkurencí.

Patronem českého pivovarnictví se stal svatý Václav, za což vděčíme Karlu IV.

Svatováclavská smlouva a změny v pivovarnictví

Když na konci 15. století šlechta zjistila, jaké ekonomické výhody s výrobou piva přichází, začalo docházet k častým sporům s městy. V roce 1517 vstoupila v platnost Svatováclavská smlouva Ludvíka Jagellonského, která určovala pravidla pro vaření piva. Smlouva platila až do roku 1869. Pivo se na konci 18. století vyrábělo především z ječmenu a českého chmelu. Krátce poté došlo k uvolnění Svatováclavské smlouvy a výroba piva se stávala čím dál víc technicky komplikovanější.

František Ondřej Poupě a Zlatý věk českého pivovarství

František Ondřej Poupě byl významný český sládek, který v roce 1794 vydal knihu Počátkové základného naučení o vaření piva. Tento muž jako první použil v roli sládka teploměr a navrhl několik nových zařízení pro výrobu sladu a piva. Podle Poupěte se také stavěly a zařizovaly nové sladovny a pivovary a na sklonku svého života založil v Brně pivovarskou školu, do které zavítalo také několik pivovarníků ze zahraničí.

Přesto je ale polovina 19. století považována za Zlatý věk českého pivovarství. To proto, že došlo k základním technickým změnám. V té době se přešlo na spodní kvašení, zavedl se sacharometr, byly zavedeny strojní pohony a mnoho dalšího.

Chmel světové kvality

České pivo se v zahraničí těší oblibě především proto, že je voňavější a chutnější. Liší se i ve zbarvení – české pivo má o něco tmavší barvu. České pivo je chutnější především proto, že obsahuje neprokvašený extrakt, sacharidické složky a nasycené CO2. K jemné hořkosti přispívají polyfenoly, které v nápoji splňují také antioxidační funkci.

Nicméně hlavním důvodem, proč je české pivo tak oblíbené je chmel. Nejcenější a nejoblíbenější odrůdou je žatecký poloraný červeňák, který je zároveň považován za nejkvalitnější odrůdu chmelu na světě. Díky němu získává české pivo svůj nezaměnitelný charakter.

Pivo jako kulturní dědictví

Mnoho milovníků piva se shodne na tom, že české pivo není jen tak obyčejný alkoholový nápoj, ale především životní styl. Už od pradávna se lidé sházejí v hospodách, kde si u konverzací či sledování sportovních pořadů dopřávají pivo, v létě se konají také letní pivovarské slavnosti a slavnosti chmele.

Na téma českého piva a chmelu vzniklo také několik snímků. K oblíbeným filmům například patří Postřižiny, Starci na chmelu nebo oblíbený seriál Hořký svět.

Zdroj: kudyznudy.cz, iRozhlas, Masarykova univerzita