Hřensko: Ideální lokalita pro průzkum Českého Švýcarska
Obec Hřensko přitahuje turisty krásnou přírodou. Nachází se na soutoku řek Labe a Kamenice a slouží také jako vstupní brána do Národního parku České Švýcarsko. Pojí se s ní zvláštnost – ačkoli jde o nejnižší místo u nás (115 metrů nad mořem), díky specifickému mikroklimatu pískovcových skal zde rostou horské rostliny.
Turismus v Hřensku začal vzkvétat už v 19. století
První zmínka o Hřensku se objevila již v 15. století. Tehdy zde však stála jen krčma pro místní voraře stahující dříví a plavce. Později se v této obci rozvinul obchod se dřevem a obilím, který trval do 19. století. Tou dobou se zde začal rozvíjet také cestovní ruch.
Ten měl podporovatele v majiteli místního panství, kterým byl kníže Edmund Clary-Aldringen. V jeho době vznikly stezka z Hřenska na Pravčickou bránu, soutěsky na řece Kamenice nebo vyhlídka Belveder. Začaly se zde také stavět hotely, penziony a hostince.
Po druhé světové válce se turismus propadl, jeho oživení pomohla rekonstrukce soutěsek v roce 1964. V současnosti obec opět žije zejména z cestovního ruchu. Pomáhá jí k tomu mezinárodní silnice a přívoz spojující oblast s Německem. Místní skalní vyhlídky poskytují pohled na Hřensko shora.
Hřensko dnes slouží jako výchozí bod k největším turistickým magnetům. Jde o největší skalní most v Evropě – Pravčickou bránu – a zmíněné soutěsky na řece Kamenice. Cesta k nim vede podél skal a skalních tunelů a pouze na pramicích. Edmundova (Tichá) soutěska měří 960 metrů a jízda po ní zabere 20 minut. Divoká soutěska má 450 metrů a budete ji mít projetou za čtvrt hodiny. Po cestě si od místního převozníka vyslechnete povídání o jejich historii a skálách okolo.
Cyklisté a inline bruslaři se můžou projet novou cyklostezkou z Děčína do Schöny. Dostanete se na ni pohodlně také ze samotného Hřenska. Nechte se pro tento účel svézt na německém přívozu, kde se dá platit i českými korunami. Cyklostezka je součástí trasy Hamburk – Vídeň.
České Švýcarsko nabízí krásnou přírodu a lidovou architekturu
Národní park České Švýcarsko je od roku 2000 nejmladším národním parkem u nás. Rozléhá se na 79 km² a nachází se v Ústeckém kraji. Jeho správa sídlí ve městě Krásná Lípa na východním okraji parku. Na německé straně na něj navazuje Národní park Saské Švýcarsko.
V roce 1972 vznikla Chráněná krajinná oblast Labské pískovce, která v současnosti obepíná velkou část parku. Tato oblast, národní parky na obou stranách hranice a sousední Chráněná krajinná oblast Saské Švýcarsko spolu tvoří jednotný celek zvaný Českosaské Švýcarsko nebo také Labské pískovce.
Park ochraňuje hlavně unikátní geomorfologii skalního města a rozmanitost rostlin a živočichů. Turisté milují místní skalní hřbety, kaňony, pískovcové věže a stolové hory. Nacházejí se zde také třetihorní vyvřeliny. Nejvyšší z nich, Růžovský vrch, se tyčí do výšky 619 metrů nad mořem. Oblast se pyšní také pralesovitými ekosystémy.
Českosaské Švýcarsko však nabízí nejen přírodu, ale i lidovou architekturu. Obdivovat můžete krásu roubených a hrázděných domů v obcích na hranici národního parku.
Neobjasněný místní zločin budí pochybnost dodnes
K místu se ale pojí i jedna zajímavost. V červnu 1987 přišli o život ve skalách nedaleko Hřenska tři trampové, kteří sem vyrazili na výlet. Tehdejší Veřejná bezpečnost vyhodnotila případ jako nešťastnou náhodu, podle níž zabíjel kulový blesk. Vyšetřovatelé se rozhodli pro toto vysvětlení, přestože někdo trampy svázal a zahrabal do země.
V následující dekádě řešil případ úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, který našel trojici podezřelých pohraničníků. Státní zastupitelství mu však případ odebralo a předalo do Ústí nad Labem, kde však vyšetřování skončilo bez konkrétního výsledku.
Zdroje: www.region-ceskesvycarsko.cz, www.hrensko.cz, www.kudyznudy.cz, www.seznamzpravy.cz
