Cestování po pietních místech: K těm nejlepším v ČR patří Schwarzenberská a Dietrichsteinská hrobka

Pietní místa jsou považována za tiché svědky minulosti. V České republice se nachází stovky takových lokalit, které nám připomínají, že smrt v jakékoli podobě k životu patří.

Schwarzenberská hrobka v Domaníně

Schwarzenberská hrobka v Domaníně u Třeboně patří k nejkrásnějším hrobkám v České republice. Hrobka se nachází v anglickém parku a na místě ji nechal postavil Jan Adolf II. Schwarzenberg a jeho manželka Eleonora. Za stavbou stojí Josef Schmidt (někdy uváděn také jako Friedrich Schmidt), kterého později zastoupil stavitel F.D.Deworetzský, který se také podílel na přestavbě zámku Hluboká.

Hrobka je postavena v novogotickém stylu ve tvaru šestiúhelníků. Kromě toho, že se pyšní skvělou akustikou, nachází se v ní také kaple zasvěcená Božskému Vykupiteli. V kryptě, která je rozdělena do dvou podlaží, se nachází celkem 26 zinkových sarkofágů. Nejvýraznější je sarkofág Jana Adolfa II. Schwarzenberga a jeho chotě a stojí v čele krypty. Uvnitř krypty se také nachází litinový kříž umocňující pietní charakter místa.

Hrobka Silva-Taroucců a Stolbergů

Hrobka Silva-Taroucců a Stolbergů se nachází ve vesničce Čechy pod Kosířem, která leží pár kilometrů západně od Olomouce. Zde leží také zámek, který nechal Ervín Sylva-Taroucca přestavět. Hrobka se nachází poblíž vyhlídkové věže ležící v zámeckém parku. Když zde v roce 1921 stoupla hladina spodní vody, František Josef II. Silva nechal přenést ostatky příslušníků svého rodu na nově vybudovaný hřbitov v zámeckém parku. Portugalský šlechtic však zbankrotoval, a tak rezignoval na výstavbu plánované barokní hrobky, která nebyla nikdy dokončena.

Dietrichsteinská hrobka v Mikulově

Málokdo dnes ví, že Dietrichsteinská hrobka byla původně kostelem. Stavba bohužel v roce 1784 vyhořela a následně byla přestavěna na hrobku. Na počátku 90. let 20. století ji město zrekonstruovalo. Vzhledem k havarijnímu stavu byly kromě kamenného pláště budovy zrestaurována také figurální výzdoba, interiéry a nádvoří včetně pomníku Františka Josefa z Dietrichsteina. Jediné, co se podařilo zachovat jsou překrásné původní varhany. V hrobce dnes odpočívá 45 rakví a 3 urny s ostatky příslušníků rodu Dietrichsteinů. Kníže František Josef je však pohřben ve Vídni a v mikulovské hrobce se nachází pouze jeho srdce.

Kostnice Mělník

proslulá sedlecká kostnice v Kutné Hoře není jedinou kostnicí na území České republiky. Další, a po té sedlecké i druhá největší kostnice, se nachází v kryptě kostela sv. Petra a Pavla pod kněžištěm. V kryptě se nachází pozůstatky zhruba 15 tisíců lidí, které byly na místo sváženy z okolí Mělníka. Ve strohé gotické místnosti jsou kosti sestaveny do jednoduchých tvarů v podobě kotvy, kříže a srdce jakožto symbolů naděje, víry a lásky. Lebky jsou soustředěny na jednom místě. Svůj účel splňovala přibližně od 30. let 16. století do roku 1787.

Masarykův Dohodový dub

Pietní místa nemusí mít jen podobu hrobek a památníků, ale mohou mít také podobu stromů. Jedním z takových míst je Dohodový dub, který se nachází v lánské oboře. Traduje se, že pod tímto starým dubem podepsal prezident Masaryk Malou dohodu za přítomnosti rumunského krále Karla II. Některé zdroje také uvádějí přítomnost jugoslávského krále Alexandra. Oblíbený prezident a feminista se pod tímto stromem scházel také s osobnostmi, jako byli Josef Čapek nebo Karel Čapek.

Dohodový dub byl také zmíněn v pořadu ČT Paměť stromů. Bohužel strom v minulosti přišel o vrchní část kmene s korunou a na místě dnes stojí pouze torzo se dvěma původními větvemi. I když je dub považován za památný, jeho ochrana nikdy oficiálně vyhlášena nebyla. Strom je však chráněný jako součást Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko.

Zdroj: kudyznudy.cz, wikipedia.org, Památkový katalog