Muzeum Louvre skrývá nejen Monu Lisu, ale i další známá umělecká díla

Francouzské muzeum Louvre patří v současnosti k nejnavštěvovanějším a nejpopulárnějším muzeím na celém světě. Ukrývá totiž opravdové poklady. Málokdo dnes ale tuší, že oblíbené francouzské muzeum kdysi bylo sídlem králů.

Louvre prošel od svého založení výraznou proměnou

Počátky světoznámého muzea sahají do 12. století, kdy měla tehdejší stavba k dnešní podobě ještě daleko. V tomto období mělo muzeum však podobu pevnosti, která měla chránit tehdejší západní oblast Paříže. Středověkou pevnost, jejíž opevnění měřilo zhruba 30 metrů, zde nechal vystavět Filip II. Jak v této době bylo zvykem, nechyběl ani vodní příkop.

František I. nechal ve 16. století původní stavbu zbořit a na jejím místě vybudoval nové královské sídlo v renesančním stylu. Královská rodina zde sídlila až do roku 1682, poté se přesunula do honosného Versailles. Přesto mají návštěvníci možnost část středověkého opevnění vidět v Salle Basse. Jelikož byl František I. Francouzský, často označovaný jako „otec a obnovitel literatury“, vášnivým sběratelem umění, díla, která získal, dodnes tvoří hlavní část muzejní sbírky.

Louvre poté rozšiřoval každý panovník, který v té době vládl. Ke sbírce také výrazně přispěli Ludvík XII. a Ludvík XIV., kteří ji dále rozšiřovali.

Muzeum v období 2. světové války

Tehdejší ředitel muzea Jacques Jaujard na počátku německé invaze během 2. světové války zorganizoval evakuaci uměleckých sbírek z Louvru. Když byl 25. srpna 1939 Louvre kvůli opravám uzavřen, muzeum opustilo až 1862 dřevěných beden, které byly následně odeslány na zámek Château de Chambord. Evakuována byla například Mona Lisa, ale i Venuše mélská. Překrásná socha a symbol ženskosti se stala také inspirací pro francouzský snímek „Stepující stonožka“ inspirovaný skutečnými událostmi, který vypráví příběh čtyř přátel, kteří se rozhodnou Venuši zachránit před Němci. S dřevěnou bednou tak putují napříč Francií s německou armádou v patách a zažívají tak mnohdy i úsměvná dobrodružství.

Starý Louvre a Nový Louvre

Majestátní Louvre je rozdělen na Starý Louvre a Nový Louvre. Zatímco Starý Louvre tvoří převážně středověké a renesanční pavilony a křídla obklopující Cour Carrée a Velkou galerii, Nový Louvre tvoří pavilony a křídla z 19. století, rozkládající se podél severní a jižní strany Napoleonova dvora spolu s jejich přístavbami na západě. V roce 1983 se francouzský prezident Francois Miterrand obrátil na pomoc amerického architekta I. M. Peie a požádal ho o vypracování projektu zaměřeného na rozsáhlou rekonstrukci muzea. I. M. Pei také navrhl skleněnou pyramidu na Napoleonově nádvoří a nesčetné množství podzemních místností a prostor. Pyramida spolu s podzemní halou byla pro veřejnost otevřena 29. března 1989.

V muzeu se skrývá nespočet pokladů

V současné době je Louvre rozdělen celkem do osmi sekcí, které zahrnují:

• Egyptské starožitnosti
• Blízkovýchodní starožitnosti
• Řecké, římské a etruské starožitnosti
• Islámské umění
• Malby
• Kresby, rytiny a tisk
• Skulptury
• Dekorativní umělecké předměty

Dohromady je vystaveno přibližně 38 000 exponátů, zatímco dalších 350 000 děl je ukryto v depozitářích a bývají vystavovány pouze během speciálních událostí. Kromě zmiňované Mona Lisy se v muzeu také nachází například Chammurapiho zákoník, revoluční malba Svoboda vede lid na barikády z roku 1830, Méšova stéla, Vor Medúzy nebo autoportrét prvního německého malíře Albrechta Dúrera.

Muzeum Louvre je natolik rozšířeným komplexem, že jej nelze projít za jediný den. Ročně sem zavítá přes sedm milionů návštěvníků, ale bohužel také někteří aktivisté, kteří pod záminkou ekologických protestů několikrát pokusili znehodnotit slavná umělecká díla. Terčem útoku se nejčastěji stává právě Mona Lisa, která je od roku 2005 chráněna ochranným sklem, jelikož se několikrát stala obětí vandalismu.

Zdroj: iDnes, Šokující planeta