Kvíz pro fanoušky českých tradic: Dokážete správně přiřadit zvyky a tradice k jejich původu?
Ročně u nás slavíme desítky různých svátků. Pamatujete si ještě ze školy či z vyprávění rodičů, jak tyto svátky vznikly? V našem kvízu najdete jednoznačnou odpověď, tak to vyzkoušejte.
Jaro již zaklepalo na dveře. To s sebou nese i jeden z oblíbených svátků. A sice Velikonoce. Dnes se jedná spíše o komerční svátek, při kterém si muži a chlapci užívají pomlázku, ženy zase malování vajíček. Pro obyvatelstvo věřící v Boha má tento svátek úplně jiný význam. Jak to s tímto svátkem bylo v minulosti?
Židé Velikonoce spojují se svátkem Pesach
Velikonoce mají svůj původ v mnoha různých náboženských směrech. Například Židé Velikonoce spojují se svým svátkem Pesach. Ten je připomínkou vysvobození Izraelitů z egyptského otroctví. Stejně jako klasické Velikonoce, i tento svátek je oslavován na jaře. Symbolem přechodu ze zimy je i obětování beránka.
Pohané jaro vítali s bohyní Eostre
Pohanské kořeny Velikonoc jsou spojeny spíše s přírodní tematikou. Konkrétně s oslavami příchodu jara a odchodu zimního období a počasí. Součástí těchto oslav byly i rituály plodnosti či ochrany života. V germánské společnosti se objevuje bohyně jara Eostre. Ta je spojována s plodností a novým začátkem.
Asi nejznámějším pojetím Velikonoc na našem území je to podle křesťanství. Tento křesťanský svátek oslavuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Ten byl, podle Bible, ukřižován na Velký pátek. Po třech dnech, tedy na Velikonoční neděli, vstal z mrtvých. Křesťané Velikonoce slaví několik dnů. Díky tomu má každý den před Velikonočním pondělím své označení. A sice například Zelený čtvrtek, Škaredá středa či Velký pátek. Každý z dnů je specifický a má své zvyky, které se buď musí, nebo naopak nesmí dodržovat.
Zvyky a tradice pro každý jeden den před Velikonočním pondělím
V den Velkého pátku, tedy v den ukřižování a smrti Ježíše Krista, se v kostelích konají obřady uctívání kříže. Je to také den přísného půstu, kdy věřící nejedí maso, naopak se stravují velmi střídmě. Dle tradic a zvyků se nemá vykonávat těžká práce ani prát prádlo či půjčovat věci.
Škaredá středa je spojena se zradou Jidáše. Dle tradic se nemáme v tento den mračit. Jinak nám mrzutá nálada zůstane po celý rok. Zelený čtvrtek je zase připomínkou Poslední večeře Ježíše Krista. V kostelích se koná mše a zvony takzvaně odlétají do Říma. Podle tradice se má jíst zelené jídlo, které nám dopomůže k celoročnímu zdraví.
O historii Velikonoc toho již víte opravdu hodně. Zavzpomínejte s námi i na další svátky a původ jejich zvyků a tradic. V kvízu naleznete zapeklité otázky, na které ne každý najde odpověď.
Hodnocení odpovědí:
100 – 80 %: Skvělý výsledek. Ve svátcích se opravdu vyznáte.
79 – 50 %: I s pár chybami jste pořád velmi úspěšní. Gratulujeme.
49 – 20 %: O svátcích toho mnohé nevíte. Co takhle si o nich něco přečíst?
19 – 0 %: Vypadá to, že vy fanouškem zvyků a tradic rozhodně nejste. Slavíte doma alespoň nějaké?
Zdroje: Stips, Ceskazceska
