Putin je připraven využít války mezi Izraelem a Gazou, tvrdí britský novinář
Rusko má vazby na Hamás a stalo se blízkým spojencem Íránu. Podle USA mají nyní Moskva a Teherán plnohodnotné obranné partnerství. To však neznamená, že se Moskva přímo podílela na útoku Hamásu na Izrael nebo o něm předem věděla, píše server BBC.
„Nedomníváme se, že by Rusko bylo jakkoli zapojeno,“ řekl tento týden izraelský velvyslanec v Moskvě Alexander Ben Zvi a dodal, že je naprostý nesmysl naznačovat, že by existovalo ruské spojení se zvěrstvy, která Hamás v Izraeli spáchal.
„Neviděla jsem žádné důkazy o přímých ruských dodávkách zbraní Hamásu nebo o tom, že by ruská armáda cvičila operativce Hamásu,“ říká Hanna Notteová, berlínská expertka na Rusko a Blízký východ.
Rusko má s Hamásem dlouhodobé vztahy. Rusko nikdy neprohlásilo Hamás za teroristickou organizaci. Delegace Hamásu byly v Moskvě loni i letos.
Podle Rosenberga nedošlo k rozsáhlé vojenské podpoře, i když se ví, že systémy ruské výroby se dostaly do pásma Gazy, pravděpodobně přes Sinaj v Egyptě a s íránskou pomocí.
„Jinými slovy, prezident Putin nestiskl tlačítko s nápisem „válka na Blízkém východě“. Je však připraven toho rozhodně využít,“ tvrdí Rosenberg.
Odvedení pozornosti od Ukrajiny
Vzhledem k tomu, že mezinárodnímu zpravodajství dominuje nárůst násilí na Blízkém východě, Moskva počítá s dramatickými titulky z Izraele, které odvedou pozornost od ruské války na Ukrajině.
Jde však o víc než jen o změnu zpravodajského cyklu. Ruské úřady také doufají, že v důsledku situace na Blízkém východě budou některé západní dodávky zbraní na Ukrajinu přesměrovány do Izraele.
„Domnívám se, že tato krize přímo ovlivní průběh speciální vojenské operace na Ukrajině,“ řekl ruský diplomat Konstantin Gavrilov prokremelským novinám Izvestija.
Podle Rosenberga budou ukrajinští sponzoři konfliktem v Izraeli rozptýleni. To neznamená, že Západ Ukrajince opustí. Ale objem vojenské pomoci se sníží….a průběh operace se může prudce obrátit ve prospěch Ruska.
„Můžeme a budeme stát při Izraeli, stejně jako stojíme při Ukrajině,“ prohlásil americký ministr obrany Lloyd Austin na setkání ministrů obrany NATO, jak píše píše server CNBC.
Rusko se snaží posílit svou roli na Blízkém východě tím, že se stylizuje do role potenciálního mírotvorce. V této roli již dříve vystupovalo, když se připojilo k minulým mezinárodním snahám o ukončení konfliktu v regionu.
Irácký premiér tento týden při návštěvě Moskvy vyzval prezidenta Putina, aby vyhlásil iniciativu za skutečné příměří v regionu.
Moskva má dlouhodobě zájem o Blízký východ, Sovětský svaz zaujímal proarabský postoj, zatímco Izrael navázal úzké pouto s USA. Po rozpadu sovětského impéria se vztahy Ruska s Izraelem zlepšily, mimo jiné díky přílivu více než milionu Židů do Izraele z bývalých sovětských republik. V poslední době se však Rusko Vladimira Putina sblížilo s nepřáteli Izraele, zejména s Íránem, což rusko-izraelské vztahy napjalo.
Amerika jako hlavní viník
Kreml zde vycítil příležitost k tomu, čeho už dělá dost – obviňování Ameriky.
Od útoku Hamásu na Izrael bylo hlavním poselstvím Vladimira Putina, že jde o příklad selhání politiky Spojených států na Blízkém východě.
Zapadá to do obecného schématu, kdy Moskva útočí na to, co nazývá „hegemonií USA“. Vykreslení Ameriky jako hlavního viníka na Blízkém východě je pro Kreml způsobem, jak posílit postavení Ruska v regionu na úkor Washingtonu.
„Pokud tato krize odvede pozornost od Ukrajiny,, a to vzhledem k významu Izraele v americkém vnitropolitickém kontextu reálně hrozí – ano, Rusko by z toho mohlo krátkodobě těžit,“ domnívá se Hanna Notteová.
Podle berlínské expertky si Rusko nepřeje plnohodnotnou válku mezi Izraelem a Íránem.
„Myslím, že Putin si stále cení svých vazeb s Izraelem. Nemyslím si, že by se ruská diplomacie chtěla pohybovat v prostoru, kde si musí vybírat strany. Ale čím více se tento konflikt bude stupňovat, tím více mohou cítit tlak,“ dodává Notteová.
