Vědci zkoumali exkrementy pravěkých lidí. Pralidé pili pivo 2 700 let nazpět
Vědci díky analýze exkrementů starých 2700 let zjistili, že lidé v době železné již pili pivo a jedli plísňový sýr, píše Cell.com. V stolici pravěkých horníků, která se zachovala v solných dolech v rakouském Hallstattu, totiž při mikrobiologickém rozboru objevili mimo jiné stopy modré plísně, která se dodnes používá při výrobě zrajících sýrů.
V jídelníčku tehdejších lidí převažovaly celozrnné obiloviny, které doplňovalo ovoce, luštěniny a maso, uvedli odborníci v studii zveřejněné v časopise Current Biology. Ačkoli konzumace alkoholu nebyla v pravěku ničím neobvyklým, ve stolici vědci objevili první molekulární důkaz o tom, že lidé v solných dolech před téměř třemi tisíci lety běžně pili pivo. Ještě více je ale překvapil nález plísní Penicillium roqueforti a Saccharomyces cerevisiae, která podle nich svědčí o tom, že se již tehdy úmyslně používali při výrobě sýrů.
„To je podle mě velmi sofistikované. Je to něco, co bych v tehdejší době nečekal. Horníci v Hallstattu podle všeho úmyslně používali technologie fermentace pomocí mikroorganismů, které se v potravinářském průmyslu používají dodnes,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Frank Maixner, který působí jako mikrobiolog v institutu EURAC v italském Bolzanu. „Začíná být čím dál tím jasnější, že prehistorické kulinářské postupy byly velmi důmyslné, a že komplexní zpracování potravin včetně techniky fermentace hrálo v rané historii stravovacích návyků podstatnou roli,“ doplnila Kerstin Kowariková z vídeňského Přírodovědného muzea.
Alpské město Hallstatt je zařazeno na seznam kulturního dědictví UNESCO. V pravěkých dějinách Evropy hrálo tak významnou roli, že podle něj bylo dokonce pojmenováno historické období. Doba haltštatská se datuje do 7. až 5. století před naším letopočtem a spadá do starší doby železné. V solných dolech v oblasti archeologové objevili množství cenných nálezů, protože horníci tehdy pod zemí trávili celé dny. Díky příznivé klimatu s konstantní teplotou kolem osmi stupňů Celsia a vysoké koncentraci soli ve vzduchu se zachovaly dokonce i jejich exkrementy.
Vědci zkoumali stolici z doby bronzové, z doby železné až do 18. století. Hlavním rozdílem oproti dnešní běžné stravě bylo podle nich to, že se kdysi konzumovaly méně zpracované potraviny. Složení střevní mikroflóry napovídá, že lidé se tehdy stravovali podobně jako v současnosti obyvatelé tradičních komunit mimo západního světa.
Zdroj: cell.com